12. června 2017

2017: Praha pije víno!

2. a 3. června proběhl na Novoměstské radnici v Praze již čtvrtý ročník festivalu autentických vín s názvem Praha pije víno! Tato akce si vydobyla u nás i ve světě nemalé renomé a společně s rozšířenou nabídkou dalších pochutin včetně pokrmů od Romana Pauluse, šéfkuchaře michelinské Restaurace Alcron, se znovu stala místem setkání vinných nadšenců.

Minulý rok jsem se na této akci účastnil geniálního MasterClassu o Champagne, který vedla ambassadorka IWC Carolione Brun, a který mě hodně obohatil. Zároveň jsem ale po jeho absolvování byl natolik nadšený, že další ochutnávání probíhalo dost složitě. Proto jsem si dal závazek, že letos na žadný MasterClass nepůjdu. Raději jsem po žádném ani nepátral. Vše bylo v pohodě, dokud mi ve schránce nepřistál mail s předmětem Franz Weninger: Blaufränkisch Master Class…

Franz Weninger: Blaufränkisch Master Class

Chce-li mě někdo nalákat na víno, stačí vyslovit pár klíčových slov. Věta „Jak se ve Frankovce z Burgenlandu odrážejí různá podloží (vápenec, jíl, břidlice)?“ je tutovka. I tak prezentace Franze Weningera překonala má očekávání natolik, že jsem jej nestihl ani vyfotit. Polopaticky logická vysvětlení, fotky podloží, diskuze nad jejich projevy ve výsledném víně, rozdílnost terroir (i na rakouské a maďarské straně hranice) a nazrávání odrůdy… Nadšení. Ochutnali jsme vždy ve dvojicích následující vína (foto 2):

  • Blaufränkisch „Horitschoner“, DAC, 2015 (jíl, hlína)
  • Kékfrankos „Balf“, 2015 (rula, břidlice)
  • Blaufränkisch „Ried Hochäcker“, 2015 (jíl, hlína, vinice 35+ let)
  • Blaufränkisch „Kirchholz“, 2015 (rula, břidlice, vinice 35+ let)
  • Blaufränkisch „Saybritz“, 2015 (břidlice)
  • Blaufränkisch „Kalkofen“, 2013 (vápenec, křída)
  • Kékfrankos „Steiner“, 2013 (rula)
  • Blaufränkisch „Dürrau“, 2013 (jíl, hlína)
  • Kékfrankos „Spern Steiner“, Barrique, 1999
  • Blaufränkisch Reserve, Barrique, 1999

Každé má své charakteristické rysy, svou povahu, svůj příběh. A nejen ty 99kové jsou neskutečně zajímavé...

Degustační víření

Nadšen a výborně naladěn jsem vyrazil ochutnávat vzorky dalších vinařství. Hlavně to nepodcenit jako loni. Nasazuji ďábelské tempo, abych do zavíračky ochutnal, co se dá stihnout.

Co mě zaujalo

Tentokrát jsem začal v horním patře, u Champagne. Fleury je jistota, letos s pro mě novým Brut Nature „Fleur de l’Europe“, Tarlant totéž, letité (sklizeň 2000, rezervy 99, 98 a 96), výtečné a hodně přísné Cuvée Louis: 50 % Chardonnay a 50 % Pinot Noir (foto 3a) u mě vede. Jeaunaux-Robin nikde, stejně jako Christian Binner. Nic, nalévám si sám. Super vína, u Riesling „Kaefferkopf“, GC, 2010 (foto 3b) mi až klesá brada. Skvělé, strukturované, plné, vyvážené a přes nějaký zbytkový cukr doslova návykové víno.

Můj dojem ze „silného zadního salónku“ ještě umocňují vína z Château Le Puy, které jsem loni (ne)takticky minul. Moc se mi líbí všechna představovaná, hlavně pak 100 % Sémillon Marie-Cécile, 2015 a Barthélemy 2012, z 85 % Merlot a z 15 % Cabernet Franc (foto 4a).

Užil jsem si také vína na stánku VinoDoc, tradiční Brunello 2011 od vinařství Lambardi, Barolo „Serralunga d ‘Alba“ 2012 od vinařství Principiano, a v rámci své kategorie primárně Langhe Nebbiolo „Coste“ 2015 od téhož producenta (foto 4b).

V největší místnosti jsem neprocházel všechno, protože některá z vín jsem chutnal už na Wine Prague a jiné znám poměrně důvěrně dlouhou dobu. Líbila se mi vína od Nikolaihof (a jakože moc), Riesling Smaragd 2000 jsem dokonce nezapomněl vyfotit (foto 5a), stejně jako GrüVe Minimal 2015 od Seppa Mosera (foto 5b). Super bylo povídaní i vína u Horsta Hummela nebo Ryzlink Vlašský „Exclusive“ 2015 od vinařství Kasnyik.

Ve spodním patře musím vyzdvihnout Garganegu Monte del Cuca 2015 od Giovanni Menti, Ribollu 2008 a Vino Rossa Berg 2005 od Gravner Vini. Totéž platí pro vína mně dosud neznámého vinařství z Marche, Maria Pia Castelli: Stella Flora Bianco 2012 (50 % Pecorino, 30 % Passerina, 10 % Trebbiano a 10 % Malvasia di Candia) a 100 % Montepulciano Erasmo Castelli 2009 (foto 6a), a taky hodně zajímavé Rebòro 2012 (foto 6b) od vinařství Pisoni z Trentina. Je z místní odrůdy Rebo, hrozny jsou sušené na slunci a zraje 36 měsíců v sudu. Má 15 % alkoholu a 7,5 g/l zbytkového cukru, čemuž bych se běžně pravděpodobně vyhnul. Jenže tohle víno má takovou strukturu, že si s alkoholem i cukrem poradí, a navíc má velmi dobrou kyselinu a v chuťovém podtextu minerální citrusovou linku. Baví mě

Když slunce přestane svítit

Co mě naopak hodně nebavilo, byl neúměrně vysoký počet stánků bez obsluhy. Nemám rád upjatý režim a Praha pije víno! chválím za organizaci od prvního ročníku. Letos jsem poprvé rozladěný. Stánky bez vinařů, jen s lahvemi. Můžu si nalít, ale nemám se koho zeptat. Ne jednou, opakovaně. Myslím, že pokud jedou propagovat a představovat na festival vína, měli by tam pro nás být.

Závěr

Opět geniální MasterClass (tentokrát s Franzem Weningerem), vinařské stálice, nové objevy, i mnou nepochopená, s nadšením doporučovaná vína některých vinařství, která bych (možná) rád ochutnal v méně zběsilém tempu. A taky pohledy na stolky s víny bez obsluhy. Letos piha na kráse. Větší než bych čekal. Tak třeba jsem to nezaznamenal sám a příští rok zase společně nasedneme do vlaku, kde to všechno fungovalo jako v letech předešlých…

Autor článku: PLI

 


vineval - Potvrzení o věku
x

vineval.cz

Pokračováním potvrzuji,
že jsem starší 18 let.