Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
5. června 2017
Ve dnech 29. až 31. května proběhl na výstavišti v pražských Letňanech již třetí ročník mezinárodního veletrhu vína. Jaký byl? Rozhodně jiný než loňský. Na první pohled narostl, sekce dovozců a zahraničních vystavovatelů ale oproti loňsku kvalitativně zaostala. Naopak o dost silnější mi přišla sekce tuzemských vystavovatelů. A rozhodně bylo co objevovat...
Přijít na Wine Prague na méně než celé tři dny znamená mít jasný plán, co všechno chce člověk projít. Rozsah dvou plných hal s více než 330 vystavovateli není možné projít celý ani tak, toho zajímavého je ale k vidění, a hlavně ochutnání, docela dost.
Oproti loňskému druhému ročníku se v první řadě změnilo využití hal. Hlavní zůstala stejná, jako druhou použili organizátoři jinou, umístěnou paralelně s hlavní. Veletrhu to určitě prospělo, protože je kompaktnější a možná i snadnější na orientaci.
Z pohledu organizace jinak nedošlo k výrazným změnám. Připravenost, přehledný degustační karnet doplněný mapkou pro snadnou orientaci a odpovídající sklo se již stalo standardem.
Jinak je tomu se zastoupeností. V první hale byla dovozci a někteří zahraniční vystavovatelé, ovšem oproti loňsku se dost snížila koncentrace zastoupení nejzajímavějších vinařství. Svůj vysoký standard v podstatě naplnila pouze společnost VinoVinoVino, další větší dovozci chyběli. Čímž nechci říct, že by menší importéři nepředvedli zajímavá vína...
Druhá hala patřila zástupcům tuzemských vinařství a je třeba říct, že úroveň od loňska hodně stoupla. Nejen v nápaditosti expozic, ale také větším zastoupení a hlavně zajímavosti a kvalitě představovaných vín. Narazil jsem tu na dost modelů, které mě hodně příjemně překvapily.
Přestože byl rozsah doprovodného programu velký, letošní akce jsem se rozhodl nenavštívit. Prezentace s názvy Zlatá Praha: Salabka, AD Vivum: Riedel Glass Tasting nebo Austrian Wine ale slibovaly dost a věřím tomu, že zúčastněným přinesly krásný zážitek.
Kromě programu ve Velkém a Malém sále se konaly také semináře na stáncích některých vystavovatelů. A hlavně na stánku VinoVinoVino bylo hodně rušno. Celkem 15 představovaček rakouských vinařů spojených s degustacemi jejich vín ze skla Zalto.
Nejvíc mě zaujala hned ta první s názvem Jedinečnost oblasti Zieregg, na níž současný majitel vinařství Weingut Tement, Armin Tement (foto 2a), představil špičková vína z této polohy. Skvělá byla už Weissburgunder 2013 (Rulandské bílé) a Morillon 2012 (Chardonnay), ovšem řada Sauvignonů blanc v ročnících 2015 až 2011 patří k absolutní světové špičce vín, které lze z této odrůdy vykouzlit. Sauvignon Blanc „Zieregg“ 2011 (foto 2b), víno s minerální slaností připomínající až střelný prach, dokonce v mém vnímání atakuje pomyslnou rovinu dokonalosti.
Jak už jsem zmínil, v první hale to určitě byla vína na stánku VinoVinoVino, kde se tentokrát zaměřili na Rakousko: špičkové Sauvignony od Weingut Tement ze Štýrska, geniální Frankovky od Weingut Gesellmann z Burgenlandu: jmenovat musím aspoň ty dvě největší Hochberc 2013 a G de Gesellmann (foto 3), protože to jsou opravdové skvosty. Další vinařství jako Bründelmayer, Heinrich, Pichler-Krutzler, Prager, Knoll, Kracher a další prostě nelze minout, protože jinak je to, jako byste tu vlastně ani nebyli…
Moc se mi líbila vína na stánku Virna Borgogno (foto 4a). Její čtyři představovaná Barola ukázala stylovost terroir a poslední z vín, Barolo „Preda Sarmassa“ 2006, i počáteční nazrálost, kterou se může odrůda Nebbiolo pyšnit.
Na stánku Sympatique Champagne mě zaujalo Champagne Louis Dousset, Blanc de Noirs, Grand Cru, 2004 (foto 4b). Tomu bych se rád pověnoval trochu víc.
Hodně mě bavila vína od BOCK Winery z maďarského Villányi. Jeho Capella 2008 (vlajková loď, 60 % Cabernet Franc, 30 % Cabernet Sauvignon a 10 % Merlot) a Bock Cuvée 2013 (60 % Cabernet Sauvignon, 30 % Cabernet Franc a 10 % Merlot) patřila v červených k tomu nejlepšímu, co se dalo na Wine Prague ochutnat.
A zmínit musím ještě stánek s víny z Gruzie s několika vinaři a vinařskými odborníky, kteří se snaží oprášit tak trochu zašlou slávu klasického gruzínského vinaření. Některá vína, přestože popisům na etiketách nerozumím, hovoří jasnou řečí a myslím, že bílé Baia’s Wine 2016 a hlavně červené Chkhaveri 2015 jsou ukazateli správné cesty.
Tady toho bylo letos hodně nabité a tak se omezím jen na výčet. Moje sympatie rozhodně mají Mladí vinaři. Jdou svojí cestou, možná svým otcům navzdory :-), a některé jejich výsledky jsou obdivuhodné nebo aspoň dávají naději na renesanci moravské scény. Moc se mi líbí vína Romana Fabiga (foto 7a), ale i další, třeba Chardonnay 2015 na sudu od Vinařství U Vrbů.
Hodně se mi líbila vína APRI Chardonany 2015 (foto 7b), Cuvée APRI 2015 (70 % Pinot Blanc, 30 % Pinot Noir) od Vinařství Trávníček & Kořínek, Vlašáky 2015 ze všech tratí od Mikrosu, Chardonnay „Sur Lie“ 2014, Chardonnay Grand Reserva 2015 a Chardonnay „Orange“ 2015 od Piálka & Jägera, Frankovka 2015 od Pavla Springera, "na plech" suchý Sauvignon blanc 2016 (to je vážně masterpiece) a Edelspitz „Pigage“ Orange 2015 od Vinařství Špalek (foto 8), Hibernal 2016 od Filipa Mlýnka, Tramín červený 2016 a Palaščák 2015 (50 % Pálava, 50 % Vlašák) od Syfany, obě Rosé a Karmazín 2013 od Honzy Stávka nebo Orange Reserve 2015 od Arte Vini.
A abychom neměli jen zástupce z Moravy, opravdu hodně mě bavil Le Diamant, Blanc de Blancs, Brut, 2007 (18 měsíců na kalech) ze Salabky a taky jejich Pinot Noir „Ton Sou Rire“ 2012 (foto 9).
Letos toho bylo opravdu hodně. Hlavně ta česko-moravská sekce z mého pohledu zaznamenává významný posun vpřed a já se těším na její další úspěchy. O Prague Wine je i nadále zájem, o čemž svědčí téměř 8 a půl tisíce návštěvníků, což považuji za úspěch. A přestože to letos v „zahraniční hale“ bylo trochu slabší, „tuzemská hala“ mi přichystala spoustu pozitivních překvapení a zážitků. Prostě jsem si to užil. Tak zase za rok...
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
