Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
30. května 2016
Ve dnech 23. až 25. května proběhl na výstavišti v pražských Letňanech druhý ročník mezinárodního veletrhu vína. Pořadatelé od loňska udělali pořádný kus práce a přivezli do Prahy velké vinařské hvězdy světového formátu. Dalo by se říct, že akce o dvě čísla vyrostla a o celou halu zesílila. Vlastně by se z pohledu organizace dalo jen chválit. Ale… ta naše povaha česká.
Tentokrát jsem si na Wine Prague vyhradil celé tři dny, protože její rozsah je opravdu velký a navíc je tu spousta velmi hodnotných seminářů. Ale pojďme se nejdříve podívat, jak se veletrh změnil oproti loňskému prvnímu ročníku.
Je třeba říct, že ten letošní je podstatně vymazlenější. Asi jako když si do nově vybaveného bytu pověsíte obrazy a vybavíte ho květinami. Přibylo zahraničních účastníků (kteří téměř zaplnili další halu), z nichž je spousta ozdobou největších zahraničních vinařských akcí. To nejpodstatnější ale zůstalo. Výborná organizace, přehledný degustační karnet doplněný mapkou se snadnou orientací pro hledání a na většině stánků odpovídající sklo.
V první hale byla povětšinou zastoupena česká a moravská vinařství (foto 1), velcí dovozci typu Makro nebo Globus, ale také menší jako Blanc de Blancs či Vins Hron, které nabízí francouzská vína výborné kvality za velmi přijatelný peníz. Přišlo mi, že první hala byla návštěvníky celkově vyhledávanější než zadní, což by odpovídalo tomu, jak moc jsou česká a moravská vína na našem trhu populární.
Ve druhé hale (foto 2) byli pouze dovozci zahraničních vín. Sekce rakouských vinařů, expozice Bordeaux Alternatif a hlavně repertoár společnosti VinoVinoVino, která se stala jedním z velkých hráčů na českém trhu, byl opravdu úchvatný. Jména jako Cupano, Pian dell ‘Orino, Tement, Gesselman, Knoll, Prager, Kracher, Pichler-Krutzler nebo Van Volxem jsou světovými pojmy. A to samozřejmě nebylo vše.
Musím říct, že doprovodný program tentokrát předčil má očekávání. Prezentace systému Coravin se ujal jeho vynálezce, američan Greg Lambrecht, který se v Česku zastavil při cestě na veletrh v Hongkongu. Vynikající Champagne Growers MasterClass vedl Andreas Wickhoff MW.
Naprosto geniální představení burgundských terroir předvedl Justin Leon (foto 3a), nejlepší německý sommelier roku 2013. Showmanství má přirozeně v krvi (možná trošku podpořené zbytkáčem z předchozího dne :-), je výrazově vynikající a přirovnáním stavu vín k fázím lidského vývoje přesně vyjadřuje má přesvědčení. Hodně jsem se bavil.
Svá vína představil také Patrick Piuze (foto 3b) ze Chablis, který na 6 vzorcích vysvětlil rozdíly v místních terroirs. To, že skvělé Bordeaux nemusí být drahé, prokázal Tomáš Dominec, jenž společně se čtyřmi vinaři s Bordeaux ukázal krásu a kvalitu místních vín. Vrcholem tohoto semináře bylo Château Seguin 2009 (foto 4b), o němž vyprávěl sám majitel Denis Darriet (foto 4a).
Vzhledem k množství absolvovaných seminářů a znalosti portfolií vystavujících jsem šel tentokrát více namátkově a obecně si myslím, že u moravských vinařů je kvalita kolísavá. Bavila mě vína Pavla Springea (což není nic nového), hodně mě zaujala rosé Honzy Stávka (foto 5) a hlavně dechberoucí bílé desetileté portské (foto 6), které do nabídky Globusu zařadila Martina Riel-Salvatore.
V zahraniční sekci pro mě byla objevná vína Van Volxem, která představil sympaťák Roman Niewodniczanski (foto 7a) a hlavně neskutečně zajímavé spirity od Reisetbauera. Destiláty z mrkve (foto 8a) nebo zázvoru člověk neochutná každý den. A ty krásné skleničky (foto 8b) musím někde sehnat. :-)
Zapomenout nemohu ani na podnětné diskuze s vinaři z Bordeaux a radost ze setkání s Mirkem Hrabalem (foto 7b), který se přijel podívat cestou z návštěvy za burgundskými skvosty jako Domaine Armand Rousseau nebo Domaine Comte Georges de Vogüé.
Co se týče návštěvnosti, myslím si, že oproti loňsku narostla. Veletrh by určitě dokázal pojmout ještě více lidí, ale člověk se zase nikde netlačí a neprodírá. A to se mi líbí.
Co je ale trapné, je chování některých návštěvníků. Ano, jsme Češi a rádi se bavíme. I mně se líbí zazpívat si se skupinou lidí, kteří zpívat umějí. Ovšem spráskat se a poprat (s příjezdem zásahovky) na akci s podtitulem Mezinárodní veletrh vína pro profesionály a odbornou veřejnost je nejen pod úroveň, ale doslova ubohé. To pánové ne! To si nechte na lokální zábavy v Hornídolní. Podobně totiž ztratila prestiž akce Víno & Destiláty.
Je jasné, že na třídení akci za pár korun asi může každý, ale nemyslím, že by pořadatelé chtěli mít příští rok problém sem ty velké vinaře ze zahraničí dostat. Protože tohle se nikde jinde neděje. A ti ostatní, kteří si sem přišli užít a rozšířít si obzory, nemají zájem řešit nárůst vstupného, který by (možná) podobná individua odradil.
Celé je to obrazem naší vinařské (ne)kultury. Víno je u nás většinou jen nositelem alkoholu, který opájí smysly. Což je smutné. Mám pocit, že většině nejde o zážitek, ale o chvilkové zapomnění. Jenže akce rozměru Wine Prague pro tuto kratochvíli není tím pravým místem. Má totiž svým obsahem ambice násobně vyšší.
Wine Prague je až na mé výhrady v předchozích odstavcích výborná akce, která má potenciál stát ještě větší. A já si moc přeji, aby se takovou stala. Aby organizátoři našli způsob, jak mu zachovat tvář serióznosti, a aby příští rok přivezli ještě více velkých jmen, která dělají vínu čest a lidem přinášejí radost a potěšení.
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.