15. února 2021

Nazrálé Barbery „těch velkých“

Barbera je další odrůdou, kterou mám hodně rád a to hlavně v nazrálejším stádiu, tedy aspoň 10+ let po nalahvování. Má spíše střední tříslo (dá se podpořit delším ležením v sudech), zato vysokou kyselinu. A právě ta je důvodem, proč Barbera dává špičková vína i ve velmi teplých ročnících (jako třeba 2003). Takže téma je dnes jasné... A navíc od top producentů.

Než se do toho ale pustím, chci říct, že to dnes bude primárně o vjemech. Čím více víno piju, tím více upouštím od teorie a jejího opakování. Ta je totiž daná a může odvádět od prožitku. Takže pokud chcete vědět o rozdílech mezi oblastmi Barbera d’Alba a Barbera d’Asti, o čem je vinifikace Superiore nebo kde se Barbera nachází v piemontské hierarchii, stačí dát dotaz na internetu.

Jo a ještě k tomu nazrávání (nejen) u Barbery. Dává vínu větší komplexnost, moudrost a uvolněnost, všechny složky se lépe integrují a působí kompaktněji. Syrová ovocnost se mění v kompotovou, objevují se podtóny bylin a čajů, víno získává cihlovější barvu a zároveň nadhled a lehkost mudrců. Jistě, starší víno stojí více než mladé. Za více zábavy větší vstupné. Ale právě u vyzrálé Barbery je cena zážitku stále výborná, a to i od těch top vinařství, u kterých po spatření ceny jejich Barolo někdy zalapáte po dechu.

Tak se na ně pojďme podívat. Pět vín od velkých vinařských jmen (foto 1), čtyři z teplého ročníku 2003 (RP 82), z toho jedna v lahvi Magnum, a jeden model z top ročníku 2004 (RP 94).

Bruno Rocca, Barbera d’Alba, DOC, 2003 (foto 2a)
Vůně je plnější, intenzívní, nazrálá a vyvážená, elegantní, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina), s tóny čaje, bylin, dotekem koření, rozinek a podtextem dřeva. Chuť dokonale navazuje, přidává se citrusová linka. Víno je velmi dobře postavené, krásně šťavnaté, nazrálé, až na vyšší alkohol srovnané, v těle plnější, se středními vyzrálými ovocnými taniny a delší až dlouhou perzistencí. Krásné víno, které je stále ještě na cestě vzhůru.

Domenico Clerico, Barbera d’Alba „Trevigne“, DOC, 2004 (foto 2b)
Vůně je neskutečně elegantní, vyvážená a podmanivá, plna a intenzívní, hladká, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina), s tóny čaje, griotky a bylin, a taky zajímavou směsicí zemitosti, mokrých cihel a mintu s ušlechtilým dřevem na pozadí. Chuť dokonale navazuje. Víno je velmi dobře postavené, úžasně šťavnaté, harmonické, elegantní a přirozené, v těle střední až plnější, se středními vyzrálými taniny a delší až dlouhou perzistencí. Přirozenost, elegance, super pitelnost. Moc mě baví. Jediný zástupce ročníku 2004 ukázal své kvality, stejně jako značka Domenico Clerico.

Bruno Giacosa, Barbera d’Alba Superiore, DOC, 2003 (Magnum) (foto 3)
Vůně je příjemně parfémová, aromatická a elegantní, plnější, intenzívní, vyvážená a hladká, minerálně-ovocná (třešně, višně, jeřabiny), s tóny růží, fialek, bylin a skvěle dávkovaného sudu. Chuť dokonale navazuje, přidává se citrusová linka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je ideálně šťavnaté, elegantní a v průběhu hladké, až na mírně vyšší alkohol harmonické, v těle střední až plnější, se středními hladkými vyzrálými taniny a delší až dlouhou perzistencí. Super víno, které se stále otvírá a nabízí nové vrstvy své osobnosti. Působí mladistvě, čemuž určitě napomáhá i větší formát lahve. Víno od velkého pana vinaře.

Pio Cesare, Barbera d’Alba „Fides“, DOC, 2003 (foto 4a)
Vůně je nazrálá, elegantní, komplexní a podmanivá, plnější a intenzívní, živočišná a podmanivá, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina), s náznakem střelného prachu, čaje, bylinných extraktů a podtextem ušlechtilého dřeva. Chuť na vůni dokonale navazuje, přidává se citrusová linka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je parádněé šťavnaté, elegantní a harmonické, v těle plnější, se středními až vyššími vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Obrovské pozitivní překvapení, víno na vrcholu, a za mě vítěz této degustace. Takových houšť.

La Spinetta, Barbera d’Asti Superiore „Bionzo“, DOC, 2003 (foto 4b)
Vůně je hodně plná, intenzívní, výrazná až expresívní, moderní, silná, takový „býček“, který smete vše, co se mu postaví. Působí hodně mladě, je minerálně-ovocné (třešně, višně, peckovina), s hodně výrazným dřevem, bylinnými extrakty a postupně i lékořicí. Chuť dokonale navazuje. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je hodně šťavnaté a poměrně vyvážené, na můj vkus ale až příliš plné, svalnaté a koncentrované (schází mu elegance a šmrnc), má vyšší vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Maskulinní, silné a určitě oceňované víno, na mě je tam ale všeho moc. Vyžaduje maso, pro mě samostatně mimo mou zónu „užívání si“.

Závěr

Geniální setkání. Miluju Barberu. Tolik podob, stylů a chutí. Sedmnáct let a žádné nekončí, kromě jednoho na vrcholu ještě všechna ostatní zrají. Vivat Piemont. Kromě posledního bych chtěl pít každé z nich znovu a znovu. Přesto musím vyzdvihnout hlavně Pio Cesare, protože to je prostě krasavice k pohledání. A ta od Giacosy bude za pár let taky. Jiná, trochu stydlivější, ale s nepřehlédnutelnou elegancí, kterou chcete zaží(va)t...

Autor článku: PLI