Aubert de Villaine: Mágem i na planině

Co přiměje muže, jehož sláva ve světě vína připomíná pomyslný Olymp, sestoupit do krajiny, kde „hrozny jsou potravou pro špačky“ a zbytek je proměněn v mok, jež žízeň hasí? A z té planiny dostat šťávu, která si podmaní davy? Možná takto by mohl začínat příběh o Aubertovi de Villaine, spolumajiteli ikonického vinařství Domaine de la Romanée Conti, které pijí jen vyvolení.

Jeho jméno znal ve vinařském světě asi každý. Aubert de Villaine a Domaine de la Romanée Conti. Každý chtěl ta vína ochutnat. Každý chtěl poznat, jak a proč právě takto chutnají údajně nejlepší červená vína na planetě. Neustálý zájem a ruch mu začaly jít na obtíž. A tak jednoho dne, v 70. letech minulého století, společně se svou americkou ženou Pamelou (odtud iniciály A. & P. na etiketách) zakoupil v pozemky v jižní části Burgundska, v Bouzeronu.

Bouzeron je apelace zasvěcená primárně odrůdě Aligoté a kdysi ji znali asi jen místní a pár odborníků. Aubert našel svůj klid, zároveň byl ale zvyklý dělat věci precizně a tak vybral skvěle situované pozemky mezi Chassagne-Montrachet, Santenay, Rully a Mercurey. Ty byly tou dobou v dezolátním stavu, ale jejich potenciál a vidina kvalitního vína znamenaly pro Auberta jen další výzvu.

Postupně zde vytvořil špičkové vinice, hrozny pěstuje v souladu s přírodními principy a od roku 1986 vlastní certifikát organického vinaření. Jeho styl je tradicionalistický, manuálně sbírá pouze dokonale zralé hrozny, dělá striktní selekce. Vína nechává zrát částečně v nerezových tancích a částečně v dubových sudech (500 litrů nebo staré bariky) tak, aby získal maximální výrazové spojení ovocnosti, svěžesti a minerality, což při výtěžnosti 35 až 50 hl z hektaru nabízí na tento region vína opravdu mimořádná.

Dnes vinařství vlastní 24 ha vinic. Většina je v Bouzeronu (odrůda Aligoté a její nejlepší klon Doré), dále mají pozemky s Chardonnay (Bourgogne Côte Chalonnaise „Les Clous“, Rully „Les Saint-Jacques“ a Rully 1er Cru „Gresigny“) a Pinot Noir (Bourgogne Côte Chalonnaise „La Digoine“ a „La Fortune“, Santenay 1er Cru „Passetemps“ a Mercurey „Les Montots“). O výrobu a vlastně i chod celého vinařství se stará Aubertův vnuk Pierre de Benoist. A je třeba říct, že odkaz mistra byl předán do správných rukou. Tak je pojďme ochutnat.

Bouzeron

Bouzeron Aligoté, 2015 (foto 2a)
Vůně je zpočátku jemná, středně plná i intenzívní, minerálně-ovocná (jablka, hrušky, citrusy), s tóny bílých květů a podtextem sudu. Chuť navazuje, jen má vyšší minerální slanost. Víno je velmi dobře postavené, krásně šťavnaté (vysoká kyselina), čisté, jemné, zatím hodně mladé a přesto urovnané, má střední tělo a delší perzistenci. Tak trochu Twiggy, co potřebuje čas, aby se trochu zakulatila.

Bouzeron Aligoté, AOC, 2013 (foto 2b)
Vůně je lehounce nazrálá, zpočátku zvláštní, něco jako lehce se rozkládající chaluhy v zátoce. Postupně se otevírá a stává se vyváženou, plnější a poměrně intenzívní, výrazně minerální a citrusovou, s tóny kamení a střelného prachu, vanilky a sudu. Chuť navazuje, přidává se bílý meloun, zelený čaj a dotek mintu. Víno je velmi dobře postavené, úžasně šťavnaté a vybalancované, má plnější tělo a delší až dlouhou perzistenci. I tady je potřeba ještě pár let počkat, než se dostane do plné krásy, ale ano: tudy vede cesta.

Bouzeron Aligoté, AOC, 2007 (foto 3a)
Vůně je elegantní, srovnaná, vyvážená, spíše jemně feminní, středně intenzívní i plná, minerálně-citrusová, s dotekem sudu. Chuť navazuje, jen jde ještě více do citrónů a jemné hořčinky. Víno je velmi dobře postavené, krásně šťavnaté, ale působí jako koule bez detailů (až jakoby tupě) a přitom se jedná o výborný ročník (potenciál stále zřetelný), v těle střední (postupně se trochu otevírá), má delší perzistenci. Přiznávám trochu zklamání, ale přičítám to buď konkrétní lahvi nebo nějaké útlumové fázi.

Rully

Rully „Les Saint Jacques“, AOC blanc, 2015 (foto 3b)
Vůně je elegantní, podmanivá, poměrně intenzívní a plnější, minerálně-ovocná (hrušky, kdoule, citrusy), s tóny bílých květů, mintu, slanosti a dubového dřeva. Chuť navazuje, jen je ještě slanější. Víno je velmi dobře postavené, báječně šťavnaté a vyvážené, a přestože má potenciál aspoň na 15 let, je už ve fázi určité přístupnosti, v těle střední až mírně plnější, vyvážené, s delší až dlouhou perzistencí. Tohle mě baví moc a z bílých dnes nejvíc.

Rully „Gresigny“, 1er Cru blanc, 2015 (foto 4a)
Vůně je hladká, plná, intenzívnější a srovnaná, přesto hodně mladá a stále nerozvinutá, minerálně-ovocná (zpočátku jablka a hrušky, postuně maracuja a ananas), s tóny vanilky, štychem mléčného karamelu, jemnou kouřovostí a podtextem dubového dřeva. Chuť navazuje, jen je ještě slanější. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a v průběhu zakulacené, zatím s trochu oddělenými chuťovými linkami ovocnosti a minerality, v těle plnější, má delší až dlouhou perzistenci. Krásné víno s větším potenciálem zrání, aktuálně nepřipravené, s příslibem velkých zítřků.

Côte Chalonnaise a Mercurey

Mercurey „Les Montots“, AOC rouge, 2015 (foto 4b)
Vůně je mladá a syrová, plnější a středně intenzívní, celkem srovnaná, minerálně-ovocná (třešně, višně, peckovina) s dotekem medu. Chuť navazuje, přidává se podtext bylin. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté (vyšší až vysoká kyselina) a v projevu doslova tvrdé, zoufale mladé a přísné, má střední tělo, výrazné vysoké vyzrálé taniny a delší perzistenci. Postupně se trošku zpřístupňuje a zaobluje, ale pořád je to pískle násilím vytažené z hnízda. Ahoj (nejdřív) za sedm let.

Mercurey „Les Montots“, AOC rouge, 2002 (foto 5a)
Vůně je středně plná a poměrně intenzívní, lehce nazrálá a překvapivě výrazně ovocná (na 18leté víno), do třešní a jahod, s dotekem sudu. Chuť ovocností dokonale navazuje. Víno je velmi dobře postavené, hodně šťavnaté (vlastně stojí primárně na kyselině), jinak působí mladě a urovnaně, má plnější tělo, střední až vyšší vyzrálé ovocné taniny a delší perzistenci. Působí výrazně mladší než je a čas na lahvi mu ještě rozhodně prospěje.

Côte Chalonnaise „La Digoine“, AOC rouge, 2002 (foto 5b)
Vůně je nazrálá, podmanivá a intenzívní, elegantní a vyvážená, minerálně-ovocná (třešně, citrusová linka), s dotekem vanilky a sudu. Chuť navazuje, přidává se jahodový kompot a čaj. Víno je velmi dobře postavené, úžasně šťavnaté a spojité, chuťově bohaté, v těle plnější, s vyššími vyzrálými ovocnými taniny a delší perzistencí. Výborné víno v super kondici. Pro mě aktuálně první volba v červených.

Závěr

Vína Auberta de Villaine jednoznačně prokazují svou kvalitu a potenciál zrání, což tak trochu nepotvrzuje aktuální rozpoložení Aligoté v ročníku 2007, jemuž chybí detailnost a větší komplexita. Před dvěma lety jsem dopil poslední lahev tohoto vína v ročníku 2001 a bylo geniální. Patnáctileté Aligoté, chápete?

Co se týče červených, povídání o potenciálu platí. La Digoine je na vrcholu sil (a ještě vydrží) a zaujme člověka na celý večer. A červená z Mercurey potřebují času ještě víc. Podobně jako u půd v Pommard nebo na Richebourg je tu větší obsah železa a tak je jejich cesta na vrchol ještě delší...

Autor článku: PLI