Mas La Plana: Pláň Cabernetu. A jakého...

Mas La Plana. Jméno fenomenální vinice Miguela Torrese v oblasti Gran Corona v Penedesu ve Španělsku. Víno, které v roce 1979 vyhrálo prestižní Vinařskou Olympiádu v Paříži, pořádanou časopisem Gault-Millau, v kategorii Cabernet cuvée. Mas La Plana 1970 tehdy porazila i některá 1er Grand Cru Classé z Bordeaux. I tento ročník se podařilo sehnat a ochutnat.

Miguel Torres je výrobce, který dělá vína všech kategorií. Od úplně základních vín pro denní spotřebu až po absolutní špičku: Mas La Plana. Popravdě dělá ještě jedno víno, kterého si cení ještě více, ale k tomu se běžný smrtelník s červenou krví nedostane.

Co všechna jeho vína spojuje, je výjimečná kvalita v každé kategorii. Vezmete-li víno za 5 EUR, můžete si být jisti, že v této kategorii bude vyčuhovat. A totéž platí pro všechny ostatní kategorie. Když to dovedu do absurdna, porazila Mas La Plana v roce 1979 vína z Bordeaux, která stála minimálně pětinásobek. A dnes je to ještě mnohem víc (aktuální ročník Mas La Plana se dá koupit na českém trhu kolem 1.500 Kč).

Cože vlastně dělá toto víno výjimečným? Samotná 29 ha single vinice s hlinito-vápenatým a štěrkovým podložím, vybrané nejlepší klony Cabernetu Sauvignon (dnes více než 30leté), nekompromisní selekce ve vinici a špičková vinifikace (včetně zrání ve francouzských i amerických dubových sudech). Tak pojďme na to. Přehled vývoje vína v průběhu pěti dekád může začít. Od roku 1970 až po 2013 (foto 1).

Mas La Plana, 2013 (foto 2a)
Vůně je intenzívní, plnější, mladá a srovnaná, minerálně-ovocná (černý rybíz, ostružiny), a výraznými tóny ušlechtilého dřeva. Chuť navazuje, jen jde více do černého rybízu, plus se přidává citrusová linka, tóny papriky a postupně mletý mák s povidly. Víno má pevnou a přesnou strukturu a úžasnou šťavnatost, až na vyšší alkohol je srovnané, v těle střední až plnější, s vyššími vyzrálými ovocnými taniny a velmi dlouhou perzistencí. Parádní Cabernet moderního projevu, zatím zoufale mladý, ale s ohromnou silou a jistotou. A ten vjem mletého máku je úchvatný.

Mas La Plana, 2002 (foto 2b)
Vůně je nazrálá a podmanivá, poměrně intanzívní, středně plná až plnější, minerálně-ovocná (ostružiny, černý rybíz, borůvky), s tóny mintu a navlhlého dřeva. Chuť na vůni navazuje, přidává se kořenitost a lehká zemitost. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je krásně šťavnaté, chuťově vybalancované, v těle střední, se zajímavou finesou, středními hladkými vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Lehčí kousek, krásně pitelný hned. Připraveno k pití a hlavně užívání si.

Gran Coronas Mas La Plana Gran Reserva, 1993 (foto 3a)
Vůně je nazrálá, elegantní, intenzívní, plnější a vyvážená, s výraznými tóny růží, višní a ostružin, a tóny ušlechtilého dřeva, mintu a koření na pozadí. Chuť na vůni dokonale navazuje, přidává se jemná zemitost. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, až na vyšší alkohol vyvážené, má střední tělo, vyšší až vysoké vyzrálé ovocně-zemité taniny a dlouhou perzistenci. Hodně mě baví kombinace jisté „přísnosti“ a přímosti v kombinaci s totálně hladkým průběhem.

Gran Coronas Mas La Plana Gran Reserva, 1988 (foto 3b)
Vůně je výrazná, intenzívní, plnější a srovnaná, minerálně-ovocná (primárně černý rybíz), s tóny ušlechtilého dřeva a mintu. Chuť navazuje, přidává se úžasná citrusová linka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je dokonale šťavnaté, s jemnou texturou, středním až plnějším tělem, s vyššími vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Počínaje tímto mají další vína jen 12,5 % alkoholu a nehorázně jim to sluší. Báječně pitelný kousek.

Gran Coronas Mas La Plana Gran Reserva, 1978 (foto 4a)
Vůně je nazrálá, plná a intenzívní, lehce naoxidovaná, působí jako nazrálé Amarone, včetně barvy (foto 4b), s rozinkami, sladkým kořením, vlhkým dřevem, bylinnými extrakty, karamelem a nekonečně zábavnou citrusovou linkou na pozadí. Chuť na vůni dokonale navazuje, přidávájí se tóny medu. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je nádherně šťavnaté, noblesně vybalancované, s jemňoučkou texturou, v těle střední, s podmanivou finesou, středními až vyššími vyzrálými taniny a extrémně dlouhou perzistencí. Tak tohle je petelice. Nebýt té oxidativnosti, která mu mimochodem i tak sluší, dané velkým odparem vína (hladina cca 6 cm pod původním plněním), asi bych mu dal sto bodů. Neskutečný kousek, který bych si rád užil ještě aspoň jednou.

Gran Coronas Mas La Plana Gran Reserva, 1970 (foto 5a)
Vůně je vrcholem elegance a noblesy, nazrálá, plná, intenzívní a vyvážená, působí neskutečně mladě a skoro 50 let by tomuhle vínu nikdo nehádal. Je minerálně-ovocná (třešně, višně, výrazná citrusová linka) s tóny ušlechtilého dřeva na pozadí. Chuť na vůni dokonale navazuje, přidává se lehká kořenitost. Víno má pevnou a přesnou strukturu a jemnou texturu, je hodně šťavnaté, dokonale harmonické (a přesto působí trochu spoutaně), má střední až plnější tělo, vyšší a vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Vůně je pro mě dokonalá, takhle by za mě měly vypadat parfémy. ;-) Chuť trošku pokulhává, působí sevřeně, jako bychom jej otevřeli brzo (z hlediska potenciálu, uff) nebo pozdě (takže se nestihlo urovnat). V každém případě naprosto chápu, že mohlo naslepo porazit i 1er Grand Cru Classé z Bordeaux, které na přípravu potřebují ještě více času.

Závěr

Mas La Plana je velká věc a kdo se jen trochu zajímá o víno, rozhodně by jej neměl minout. Odrůdově typické, se všemi aspekty velkého vína. A jak je vidět, jeho schopnost nazrávat je téměř nekonečná. Když k tomu připočteme jeho cenu, je v porovnání s velkými víny z Bordeaux jasným kandidátem nákupu nejen do archivního sklepa, ale i jako ozdoba jakékoli degustace.

Autor článku: PLI