26. března 2018

Benjamin Dagueneau: Stejný a přesto jiný

Jméno Didier Dagueneau zná asi každý, kdo někdy slyšel o Sauvignonu Blanc z Loiry. Svérázný, nekompromisní a oddaný vinař, jenž udával taktovku místních vín a zároveň vytvářel prototyp výrazu odrůdy, jemuž se chtěli přiblížit ti nejlepší. Jeho příběh však skončil příliš brzy. V roce 2008 zahynul při pádu svého ultralightu. Do jeho vinařských bot naštěstí vstoupil jeho syn...

O příběhu Didiera Dagueneau už jsem psal. Jeho vína se nesmazatelně vryla do mých chuťových receptorů i do mého srdce. Ten příběh naštěstí neskončil. Má pokračování, jehož hlavním hrdinou je Didierův syn Louis-Benjamin, jenž v roce 2008 nastoupil na jeho místo. A jak to většinou bývá, očekávání i pochybnosti ze strany odborné veřejnosti byly tenkrát obrovské.

A Benjamin rozhodně nezklamal. Dokázal navázat na filozofii svého otce, a přestože tvrdí, že všechny procesy byly nastavené a vyladěné, dává hroznům i výrazu vín kus sebe. Moc dobře to ví, což potvrzují jeho slova: „Nikdy bych nenásledoval cestu mého otce jen proto, abych to dělal stejně dobře jako on. Chci to dělat ještě lépe. Jinak to pro mě nemá žádný význam.“. Výsledek? Nadšení kritiků a ocenění Vinař roku 2016 od Revue du Vin de France mluví za vše.

Od doby vinifikace jeho prvního ročníku uběhlo bezmála 10 let a kult Dagueneau stále trvá. Král Pouilly-Fumé pokračuje v odkazu svého otce a v portfoliu svých vín představuje také víno z hroznů z protějšího břehu Loiry (Sancerre) a další dvě z regionu Jurançon v Jihozápadní Francii. Jaká jsou v teplém ročníku 2015, jsme zkoušeli na degustaci společnosti AdVivum, která jej na českém trhu zastupuje.

Pouilly-Fumé

Blanc Fumé de Pouilly, 2015 (foto 1a)
Je cuvée ze čtyř vinic (3 mají podloží z pazourku, 1 vápencové), fermentace v sudu. Vůně je poměrně intenzívní, středně plná, vyvážená, minerálně-ovocná (citrusy, angrešt, citrusová hořčinka). Chuť navazuje, má vyšší minerální slanost. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, čisté, harmonické a zvláštně jemné, s pěknou texturou, středním tělem a delší až dlouhou perzistencí.

Pouilly-Fumé „Buisson Renard“, 2015 (foto 1b)
Pochází ze single vinice vysázené v roce 1982 (jílovito-písčité podloží s lámaným žlutým pazourkem), východní expozice. Vůně je elegantní, plnější, středně intenzívní, kulatá a vyvážená, minerálně-ovocná (žlutý angrešt, meruňky, peckovina, citrusy), s dotekem medu a sudu. Chuť navazuje, přidává se minerální slanost a citrusová hořčinka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je krásně šťavnaté a geniálně harmonické, s parádní hedvábnou texturou, plnějším tělem a dlouhou perzistencí.

Pouilly-Fumé „Pur Sang“, 2015 (foto 2a)
Pochází rovněž ze single vinice s jílovito-vápenatým podložím (s menším podílem pazourku), západní expozice. Vůně je středně intenzívní, střední až plnější, vyvážená, ovocná (bílé plody, bílý meloun), s tóny bílých květů a jemnou mineralitou. Chuť navazuje, přidávají se jablka a hořčinka jablečných jader. Víno je velmi dobře postavené, krásně šťavnaté a vyvážené, v těle plnější, má delší perzistenci.

Pouilly Fumé „Silex“, 2015 (foto 2b)
Také Silex pochází ze single vinice s keři starými 80 a 30 let. Podloží tvoří velké kompaktní kameny pazourku, což je chladnější půda (podobně jako žula), která dává vyšší ovocnost a aromatiku. Silex samozřejmě zraje ve velkém sudu. Vůně je noblesní, intenzívní, plnější a vybalancovaná, minerálně-ovocná (žluté plody, bílé broskve, citrusy). Chuť dokonale navazuje, jen těch citrusů jakoby přibylo. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté, přirozené a harmonické, chuťově výraznější než předešlá, má výstavní texturu, plnější tělo a dlouhou perzistenci.

Sancerre

Sancerre „Mont Damné“, 2015 (foto 3)
Pochází z 0,5 ha vinice nazývané Mont Damné, vysazené v roce 2002 na vápenci. Vůně je intenzívní, plnější, výrazná a elegantní, minerálně-ovocná (žluté plody, citrusová linka), s dotekem medu a sudu. Chuť navazuje, jen je ještě výraznější, s vyšší slaností a citrusovou hořčinkou. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je báječně šťavnaté a vyvážené, chuťově hodně výrazné, s plnějším až plným tělem, promakanou texturou a dlouhou perzistencí.

Jurançon

Les Jardins du Babylon, Jurançon Sec, 2015 (foto 4a)
Hrozny pocházejí z 3 ha vinice s písčito-štěrkovým podložím na žule, s vyšším obsahem železa. Pouze na 50 arech ale pěstuje autochtonní odrůdy Camaralet a Lauzet, jež tvoří základ tohoto cuvée. Vůně je středně intenzívní a středně plná, jemná, výrazně minerální, lehce ovocná (žluté plody, citrusy) s dotekem medu. Chuť navazuje, přidává se citrusová hořčinka a výrazná minerální slanost. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté a srovnané, v projevu přímé a poměrně přísné, v těle střední, s dlouhou perzistencí. Zajímavý kousek do gastronomie.

Les Jardins du Babylon, Jurançon Moelleux, 2015 (foto 4b)
Zbytek vinice je osázen odrůdami Petit Manseng, Gros Manseng a Courbu, a Benjamin z něj dělá sladké víno. Vůně je intenzívní, plná, sladká a lehce štiplavá, minerálně-ovocná (žluté a tropické plody), s tóny bylin a pampeliškového medu. Chuť dokonale navazuje. Víno je velmi dobře postavené, přes výraznou sladkost hezky šťavnaté a spojité, má velmi plné tělo a delší perzistenci.

Závěr

Ta vína jsou skvělá. Špička odrůdy Sauvignon Blanc. Nejvíc mě baví Silex a Sancerre, těsně následovaný Buisson Renard. Stylově mi příliš neseděl Pur Sang, preferuji spíše vína přímější a minerálnější. Naopak překvapivě zajímavé je pro mě Les Jardins du Babylon Sec, vyrobené z odrůd, se kterými jsem se setkal poprvé…

Tady by se možná hodilo skončit, ale… Člověk se prostě neubrání srovnání s víny Benjaminova otce Didiera. Ani nevím proč, asi si to chci nějak „analyticky“ zaškatulkovat, protože porovnat jejich vína není možné. Postavit je vedle sebe v jednom ročníku prostě nejde. A tak možná jen postřeh ve stylech… Benjaminova vína mi přijdou taková jemnější, s ještě jemnější texturou. Možná by se dalo říct vycizelovanější.

Jak působí na vás?

Autor článku: PLI

 


vineval - Potvrzení o věku
x

vineval.cz

Pokračováním potvrzuji,
že jsem starší 18 let.