Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
9. října 2017
5. a 6. října 2017 uspořádala společnost Merlot d’Or degustaci vín s názvem Bordeaux Millésimes 2003 až 2012. Akce se konala ve známém prostředí Střešního Salonu Bellevue a znovu přilákala požehnané množství milovníků těchto kapalných skvostů. Na programu byla vína věhlasných jmen, většinou červených, s několika příklady vín bílých a sladkých.
Salon Bellevue mám rád pro jeho atmosféru, která se v průběhu dne mění. Za venkovního světla je domácky příjemná, po setmění spíše tajemná (foto 1). Jinak tomu ale bylo při pohledu na seznam prezentovaných vín. Vína velkých jmen seřazená podle oblastí v ročnících 2003 až 2011 (avizovaný ročník 2012 jsem nezaznamenal) jasně deklarovala, na co se připravit (a těšit). Samotný seznam je dostatečně výmluvný…
Pessac-Léognan: Smith Haut Lafitte Blanc 2009, Malartic Lagravière 2006, Olivier Blanc 2007
Haut Médoc, Moulis: Sociando Mallet 2010, Cantemerle 2009, Chasse-Spleen 2007, Charmail 2008, Mauvesin Barton 2011
Margaux: Durfort Vivens 2011, d´Issan 2008, Brane Cantenac 2008, Giscours 2007
Pessac-Léognan: Latour Martillac 2010, Haut Bailly 2004
Saint-Estephe: Haut Beauséjour 2009, Les Ormes de Pez 2008
Pauillac: Pontet Canet 2007, Pichon Baron 2006, Grand Puy Lacoste 2005
Saint-Julien: du Glana 2011, Beychevelle 2006, Léoville Barton 2006
Saint-Émilion: Barrail du Blanc 2011, Corbin 2010, Beau-Séjour Bécot 2007, La Gomerie 2005, Pavie Macquin 2003
Pomerol: Chantalouette 2011, Petit Village 2011, Nenin 2011
Sauternes: Rayne Vigneau 2010, Guiraud 2007, Rieussec 2005
Kromě ochutnání parádních vín (viz níže) mě zajímalo hlavně to, jak se vyvíjejí vína z různých ročníků. Nejznatelnější byl rozdíl mezi víny ročníku 2007, která jsou až na „zelený“ Giscours krásně nazrálá a ve výborné kondici, a 2008, která jsou aktuálně zavřená a „nedávají“…
Velké ročníky 2005, 2009 a 2010 se vyvíjejí báječně, ale zatím jim prospěje ležet. Stejně jako vína z ročníku 2006, která zatím působí dost tvrdě a nepoddajně.
Z teplého ročníku 2003 tu bylo jen jedno víno z pravého břehu (Pavie-Macquin), které za mě patřilo ke třem nej na degustaci. Klasický ročník 2004 byl rovněž zastoupen jedním vínem, tentokrát z levého břehu (Pessac-Légnan, Haut Bailly). Patří k mým oblíbeným a moc se mi líbilo.
A pak tu máme (zatím mladičkou) 2011, která je v syrovém stádiu docela slibující, byť mu trocha svalů na těle chybí.
U bílých vín to bylo bez překvapení. Smith Haut Lafitte Blanc 2009 (foto 2a) je velké víno ve skvělém ročníku. Z červených z Haut-Médocu musím vyzdvihnout hlavně Sociando Mallet 2010 (foto 2b), které ve vynikajícím ročníku 2010 udělalo skvělé víno, jež ale ještě pořád potřebuje chvíli zrát.
Silná byla sekce vín z Pauillacu. Lehce nazrálý Ponte Canet 2007, tvrdší, ale skvěle strukturovaný Pichon Baron 2006 (foto 3a) a pro mě nejlepší víno degustace Grand Puy Lacoste 2005 (foto 3b).
Obě prezentovaná vína z Pessac-Léognanu řadím k tomu lepšímu. Již zmiňované Haut-Bailly 2004 (foto 4a) se při troše přípravy dát užívat již dnes, naopak červenému Latour-Martillac 2010 hodně pomohl vynikající ročník.
Nejlepší vína z Margaux trochu utrpěla zavřeným ročníkem 2008. I tak mě bavil více Brane Cantenac (foto 4b) než d’Issan. Nejhůř dopadl Giscours 2007, u kterého jako u jediného převládají nedozrálé zelené tóny.
Zajímavý byl projev Haut Beauséjour 2009 ze Saint-Estephe. Obvykle tvrdší projev vín z této oblasti se nekonal a v ročníku 2009 je toto víno jemné a spíše do jahod než obvyklých tmavých plodů.
Moji oblíbenou oblast Saint-Julien skvěle reprezentoval Léoville-Barton 2006, Beychevelle v ročníku 2006 ještě neměl dnešní reputaci a za mě je to znát.
Přestože jsem obecně spíše příznivcem vín z levého břehu, tady jsem si užil hlavně vína z Saint-Émilionu. Garážové La Gomerie 2005 (foto 5a) je 100 % z odrůdy Merlot a je to ta výjimka potrvzující pravidlo, že Merlot potřebuje (třeba) Cabernet, aby mu dal formu. Elegantní a nazrálé Pavie Macquin 2003 (foto 5b) můj dojem ještě umocnilo a obě řadím na pomyslný stupeň vítězů této degustace.
A sladká vína? Tady to bylo o srovnání vynikajících vín ze skvělých ročníků. Guiraud 2007 (foto 6a) není tak komplexní jako Rieussec 2005 (foto 6b), zato oplývá větší šťavnatostí. V každém případě u těchto dvou vín nelze při výběru udelat chybu.
Nakonec největší pozitivní překvapení. Jsou dvě. Moc se mi líbilo hlavně Chantalouette 2011 (foto 7a). Přímé, srovnané a nádherně minerální víno pravděpodobně z pískových podloží, které mu dává zváštní slanost a eleganci. A pak poměrně známé Chasse-Spleen (foto 7b), které mě svým projevem v ročníku 2007 uchvátilo. V takovém stavu bych ho chtěl pít…
Výborná akce. Vína, jejichž výběr měl jasnou myšlenku, dávají v daných ročnících odpovědi nejen na otázku, zda je již pít či nechat ležet, ale také jakým směrem se ubírají. Kdo nebyl, přišel o hodně. Ale na ta vína není zase tolik naspěch, takže příští rok bude šance to vyzkoušet znovu…
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
