31. října 2016

Podzimní Galadegustace Foltýn Wine 2016

V pátek 21. října proběhla v Kaiserštejnském paláci v Praze Galadegustace vín společnosti Foltýn Wine. Za účasti několika majitelů vinařství, kteří představili své produkty, bylo možno ochutnat bezmála stovku vín. Nálada byla vynikající, prostředí i lidé příjemní a uvolnění. Prostě takový pohodový páteční podvečer. A vína? Za mě spousta objevů za výbornou cenu.

Kaiserštejnský palác má hodně příjemnou atmosféru a rád sem chodím. Ideální je na degustaci přijít hned na začátku, kdy ještě není sál příliš naplněn návštěvníky (foto 1). Později je daleko méně prostoru k popovídání si s majiteli vinařství. Nejinak tomu bylo i na degustaci společnosti Foltýn Wine

Jak celá akce probíhala

Při příchodu dostane každý účastník degustační karnet a skleničku. Degustační karnet mě potěšil. Je přehledný, obsahuje základní informace o vinařstvích a seznam prezentovaných vín seřazených stejně jako stoly s vinařstvími. Člověk tak neztrácí čas zbytečným hledáním. Sklenička byla průměrná, ale použitelná.

Co mě zaujalo

Hned na prvním stolku byla vína z Champagne, od vinařství Gardet & Cie (foto 2), a hlavně jejich 1er Cru v ročníku 2004, mě na úvod potěšilo. Cuvée ze 70 % Chardonnay a 30 % Pinotu Noir leželo 12 let na kalech a je to na něm znát.

Zaujala mě některá vína od Vinařství Kraus z Mělníka. Hlavně poměr kvality a ceny je výborný. Dát si je někde v restauraci na skleničku bych neodmítl. Líbila se mi Milerka 2015 (Müller Thurgau), Ryzlink rýnský 2015 a hlavně Ryzlink rýnský „Klamovka“ 2015.

Na stolku vinařství Jean Moreau z Chablis se začínalo víny z Languedocu, kam vinařství rozšířilo své aktivity. Vyrábějí tam základní vína na denní spotřebu. Chardonnay (vyšší podíl sudu) a cuvée Grenache/Syrah jsou v rámci ceny fajn, Sauvignon Blanc mi přišel prázdnější. Vína z Chablis byla mému srdci blíže a hlavně 1er Cru „Montmains“ 2014 mě svou elegancí a harmonií bavilo.

Na dalším stole představoval Gautier Hartmann (foto 3) vína z alsaského vinařství Château d’Orschwihr. Styl vinařství je mi blízký. Vína jsou hodně přímá, ne tolik plná, jak je v Alsasku zvykem. Báječně se hodí do gastronomie a výborně se pijí. Hodně se mi líbil jejich Crémant Brut 2008 (cuvée Chardonnay a Rieslingu), dokonale chuťově vybalancovaný Pinot Gris „Bollenberg“ 2013, nazrálý, elegantní a jemný Riesling „Kessler“ Grand Cru 2004, parádní Pinot Gris „Pfingstberg“ GC 2013, další nazrálý Riesling „Rangen“ GC 2009 se 3 gramy zbytkového cukru a úžasně harmonický polosuchý (11g zbytkového cukru) Gewurtztraminer 2013.

Hodně pozitivně mě překvapil také Grüner Veltliner Alte Reben 2013 od vinařství Weinreider z rakouského Weinviertelu. Osobně mi z této oblasti přijde jako malý zázrak.

Od vinařství Ciu Ciu z italského Marche mě zaujalo hlavně Tebaldo 2014, což je cuvée odrůd Sauvignon Blanc, Pinot Gris a Chardonany. S bílými kupážemi mám obecně docela problém, protože většinou mají příliš chuťových linek a působí nekompaktně. Tohle ale určitě není ten případ.

Zmínit musím také vyvážené Montepulciano Colle dei Venti 2014 od vinařství Caldora z italského regionu Abruzzo.

Následovala čtyři vinařství, která mě bavila v podstatě celá. Prvním je Giovanni Viberti z Piemontu, u jehož stolku mě nejvíce oslovilo čisté, na nerezu udělané Chardonannay 2014, rovněž na nerezu připravená ovocná Barbera d’Alba „La Gemella“ 2013, komplexní, vyvážená, na sudu zrající Barbera d’Alba „Bricco Airoli“ 2012 nebo příjemné Langhe Nebbiolo 2013. Naopak obě Barola u mě kvůli řidšímu projevu zůstala trochu za očekáváním.

Báječně jsem si popovídal s Jose María Frailem (foto 4) z vinařství Tandem ze španělské Navarry. Neobvykle zábavnou degustaci odstartovala už Inmacula 2013, což je cuvée z 85 % Viognieru a 15 % Viury, která má úžasně šťavnatou kyselinu (což není u Viognieru úplně obvyklé) a chuťovou bohatost. Krásné bylo také Ars In Vitro 2013 (90 % Tempranillo, 10 % Merlot), nazrálé Ars Macula 2006 (60 % Merlot, 40 % Cabernet Sauvignon) nebo zemitý 100 % Cabernet Sauvignon Ars Memoria 2007.

Také na stolku Bodegas Felix Callejo ze španělského regionu Ribera del Duero v podstatě nešlo sáhnout vedle. Od základního Flores de Callejo 2014 až po Felix Callejo 2006 je to s výjimkou Finca Valderoble 2009 (v cuvée s Tempranillem je 30 % Merlotu a 10 % Syrahu) přehlídka vlastností geniální odrůdy Tempranillo.

A nakonec stánek, kvůli kterému jsem primárně dorazil. Weingut Geil z německého Rheinhessenu. Tato vína jsem chutnal naslepo na několika soutěžích a vždy mě překvapila svou odrůdovou typičností a čistotou. Ani tentokrát to nebylo jinak. Vyzdvihuji Grüner Silvaner trocken 2015, Muskateller trocken 2015, Riesling „Bechtheimer“ trocken 2015, Riesling „Bechtheimer“ trocken 2015, Gewürtztraminer „Bechtheimer“ feinherb 2014 a Spätburgunder „Bechtheimer“ trocken 2014.

Závěr

Marek Foltýn je jedním z nemnoha českých držitelů titulů WSET Diploma a já uznale kývám hlavou nad jeho portfoliem. Není nabité velkými (a drahými) víny jako u některých velkých dovozců, ale člověk tu najde výborná vína za ceny, které u takovéto kvality nejsou v Česku úplně obvyklé. Dostanete-li chuť na dobré víno, je za mě Foltýn Wine dobrá volba k nákupu.

A to byla na Galadegustaci údajně jen třetina vín, která společnost dováží…

Autor článku: PLI