Jak nazrávají vína z Bordeaux z ročníků 2004 až 2007?

Na jedné z degustací jsem byl svědkem rozhovoru dvou pánů, kteří se bavili o svých zkušenostech s víny z Bordeaux, která zakoupili v En Primeur. Trojky a čtyřky (rozuměj ročníky 2003 a 2004) už měli vypité, protože „už byly před pár lety v pohodě.“ To mi přišlo dost uspěchané, a tak jsem dal dohromady pár vín, abych si na věc udělal (nebo si potvrdil) svůj názor.

Co vlastně znamená prodej En Primeur

Systém obchodování En Primeur je vlastně nákup vín v čase, kdy ještě nejsou nalahvovaná. Počátky tohoto typu obchodu v Bordeaux sahají až do 12. století, kdy místní vinaři obchodovali s Anglií. Cílem je získat vína za cenu, která je nižší, než bude v čase, kdy přijdou vína na trh. Svou roli hraje také dostupnost, protože se může stát, že později již vína k dispozici nebudou.

Víno se prodává v době, kdy ještě zraje v dubových sudech a je to tedy tak trochu loterie. Člověk musí vědět nebo se spolehnout na hodnocení odborníků. Dnes je ovšem cena vín z Bordeaux natolik vyšponovaná, že je mnohdy na pováženou, nakolik je tento nákup ještě výhodný. U levnějších vín určitě ano, u těch dražších cena po uvedení na trh mnohdy klesá pod hranici ceny En Primeur.

Ale pojďme k samotným ročníkům a také vínům. Jaké tedy ročníky 2004 až 2007 z pohledu počasí v Bordeaux byly?

Ročník 2007

Pro vinaře extrémně obtížný ročník, kdy slunce bylo poskrovnu a déšť trvající až do září způsobnil četné plísně. Díky striktním selekcím ve vinicích a moderní technice vyrobili ti, kteří si ji mohou dovolit, poměrně atraktivní vína. Samozřejmě s mnohem menším potenciálem zrání, než na jaké jsme u těchto vín normálně zvyklí. Pro nesmyslně vysoké ceny byl ale zájem nákupčích tristní.

Ročník 2006

Velmi dobrý ročník (rozhodně podstatně lepší než 2007), který nejvíce trpí srovnáváním s legendární 2005. Až do konce července bylo sucho a hodně teplo, v srpnu se bohužel hodně ochladilo a začalo dlouhodobě pršet. Déšť dokonce přerušil i sklizeň. Nejlepší vína v ročníku 2006 jsou z Pauillacu a Pomerolu.

Ročník 2005

Legendární ročník nazývaný též ročníkem století. Ideální podmínky pro pěstování hroznů, vše dozrálo do dokonalosti. Kdo neměl v „pětce“ parádní víno, musel si ho zkazit sám. Stínem zůstavají ceny vín, které astronomicky narostly. Vína mají obrovský potenciál zrání a aktuálně jsou prakticky nepitelná.

Ročník 2004

Poslední ročník, kdy ještě mělo smysl kupovat vína z Bordeaux v En Primeur? Dost možná ano (ikdyž v roce 2008 ceny přechodně klesly a dost dobrých nákupu nešlo neudělat). Francouzi sami nazývají tento ročník jako klasický, ale současnost napovídá, že byl trochu podceněný. Úroda byla nadstandardní a počasí výborné. Jedinou potíží vlastně bylo deštivé počasí v průběhu sklizně. Hrozny ale byly vyzrálé a výsledná vína dnes umějí báječně pobavit.

Jak to vidím

Na degustaci jsem sehnal pár vín z ročníků 2007, 2006 a 2004. Ročník 2005 má v podstatě smysl pít jen u "základnějších" vín. Nedávno jsem ochutnal Château Beaumont a byl úchvatný. Naopak druhé víno z Château Lagrange, Les Fiefs de Lagrange, je dobré nechat ještě chvíli dozrávat ve sklepě.

Château Nenin, Fugue du Nenin, AOC, 2006 (foto 1 a)
Druhé víno z Château Nenin z Pomerolu je od vůně plnější, poměrně intenzívní a vyvážené, ovocné (švestky, višně), s jemnou minerální slaností. Je velmi dobře postavené, v těle středně plné až plnější, s citelnými vyzrálými taniny a delší perzistencí. Zábavné, postavené z 90 % na Merlotu (+ Cabernet Franc), aktuálně v ideální kondici na pití.

Château Ferrière, 3ème Grand Cru Classé, 2004 (foto 1 b)
Château Ferrière sídlí v Margaux a stojí na Cabernetu Sauvignon (cca 70 %), zbytek tvoří Merlot. Od vůně je elegantní, šťavnaté a poměrně intenzívní, minerálně-ovocné (černý rybíz, ostružiny), s dotekem mintu a tóny ušlechtilého dřeva. Má pevnou a přesnou strukturu, hladké vyzrálé ovocné taniny, plnější tělo a delší perzistenci. Určitě minimálně o třídu výše než předešlé, při troše přípravy krásně k pití už dnes, ale stále na vzestupu.

Château Dauzac, 5ème Grand Cru Classé, 2006 (foto 2 a)
Další víno z Margaux je od vůně plné, intenzívní, kompaktní a srovnané, minerálně-ovocné (černý rybíz, černé třešně), s dotekem slaměnek a tóny ušlechtilého dřeva. Má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté, v těle plnější, s hladkými vyzrálými ovocnými taniny a dlouhou perzistencí. Působí něžným dojmem, je takové ženštější, a to nejlepší má ještě rozhodně před sebou.

Ch. Beauséjour, "Cuvée 1901", AOC, 2007 (foto 2 b)
Mé hodně oblíbené víno pochází z keřů vysázených v roce 1901 v regionu Montagne St. Emilion. Místní terroir je hodně podobný tomu na Château Ausone. Jedná se o cuvée Merlotu a Cabernetu Franc (50/50). Vůně je poměrně plná a intenzívní, elegantní a výrazně minerální, ovocná (švestky, ostružiny, jemná citrusová linka), s náznakem mléčného karamelu a dokonale dávkovaným sudem. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté a vyvážené, v těle plnější, s výraznými vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Moc hezké víno, které v tomto ročníku těží ze svého skalnatého podloží, po němž může voda stékat. Dá se pít hned, ale jsem si jist, že za pár let bude lepší a zábavnější.

Château Angelus, Carillon de Angelus, AOC, 2004 (foto 3)
Carillon je druhé víno z Château Angelus, které patří k absolutní špičce v Saint-Émilionu. Vína z tohoto vinařství patří k mým hodně oblíbeným, ale hlavně cena prvního vína je astronomická. Carillon je od vůně elegantní (v porovnání s předešlými působí až noblesně), poměrně intenzívní a vyvážený, minerálně-ovocný (švestky, ostružiny, jahody), s jemnou slaností, dotekem mléčného karamelu a tóny ušlechtilého dřeva. V chuti se navíc přidává citrusová linka. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté a harmonické, v těle plnější, a má dlouhou perzistenci. Říká se, že na Carillon se aspoň 10 let nemá sahat a já to potvrzuji. Tento má 12 a je úchvatný. Ale dalších pár let ve sklepě mu ještě pomůže.

Závěr

Vína z Bordeaux mají neuvěřitelnou dlouhověkost a lineární vývoj v čase, takže jejich stav lze při troše zkušenosti předvídat. Každý z nás má ale jinou oblíbenou fázi nazrávání. Já preferuji tu, kdy víno ještě stojí na ovocné složce, ale má i tóny nazrálosti, a hlavně je homogenní a harmonické.

Z tohoto pohledu je nejdále Fugue du Nenin, další vína ještě pořád budou stoupat. A hlavně ten Carillon je prostě výborný. :-)

Autor článku: PLI