Château de Saint Cosme v Praze: 1490, 15, 60, 27

Château de Saint Cosme je hvězdou apelace Gigondas na Jižní Rhôně. Stačí k číslům v titulku doplnit, oč se jedná, a člověk se rychle chytí. První je ročník založení. Aktuálně tedy vinice obhospodařuje patnáctá rodinná generace. Hmm. Druhé číslo se vztahuje k rozloze vinic v hektarech, třetí značí průměrné stáří keřů vinic… A čtvrté? Průměrný výnos v hl/ha!

Vína vinařství Saint Cosme mě poprvé zaujala na Galadegustaci Premier Wines před dvěma lety. V té době jsem o něm nevěděl nic, ale jeho vína mluví natolik jasnou řečí, že člověk hned pochopí, s kým má tu čest. Jejich letošní návštěvu jsem si proto nemohl nechat ujít…

Enoložka vinařství Joëlle Marty Javelle (foto 1) představila v Praze devět vín (z nich dvě bílá) s různou vinifikací, polohou vinic i cenovou kategorií. Všechna vína pro mě spojuje slovo „čistota“. Těží z osobního přístupu a také neobvyklé hříčky přírody, která právě v místě vinic v Gigondas (foto 2) spojuje rozdílné geologické vrstvy a nabízí obrovskou škálu různých typů podloží. Společně s organickým vinařením a touhou vyjádřit ve vínech odlišnost terroir, přinášejí milovníkům vína s osobností, elegancí, vyvážeností a schopností vyzrávat v čase.

A co říkají samotná vína?

Little James Basket Press Blanc, IGP, 2014 (foto 3a)
Hodně zajímavé cuvée: polovina z odrůdy Viognier, polovina ze Sauvignon Blanc, vinifikováno bez sudu. Šťavnaté, florálně-ovocné víno (žluté plody, žlutý meloun, trocha citrusů), s dotekem minerality. Je dobře postavené, chuťově vyvážené, v těle střední až plnější, s delší perzistencí. Nic komplikovaného, báječné na pití samostatně nebo k jídlu.

Condrieu, AOC, 2013 (foto 3b)
Jiná liga. Šťavnaté, čisté, elegantní a vyvážené, primárně ovocné (tropické plody – mandarinky, žluté plody - broskve), jemná mineralita. Pevná a přesná struktura, homogenní, v těle střední až plnější, delší až dlouhá perzistence. Zoufale mladé a nepřipravené, potřebuje čas na zrání.

Little James Basket Press Rouge, AOC, 2013 (foto 4a)
Zajímavý kousek z odrůdy Grenache ze tří poloh: Chateauneuf du Pape, Gigondas a Languedoc, vinifikováno v nerezu. Šťavnaté, primárně ovocné víno (třešně, višně, moruše, trocha ostružin) s jemnou mineralitou. Dobře postavené, v těle plnější, na Grenache s vyššími taniny, delší perzistence. V cenové kategorii těsně nad dvě stovky super představení.

Côtes du Rhone „Les Deux Albion“, AOC, 2013 (foto 4b)
Cuvée ze 40 % starého Syrahu a 20 % starého Grenache, zbytek tvoří Mourvèdre, Cinsault a na zjemnění troche bílého Clairette. Víno je plnější, čisté a vyvážené, v profilu ovocné (třešně, višně, maliny), s citelnou kořenitostí (pepř). Velmi dobře postavené, šťavnaté, přes svou mladost vyvážené, v těle plnější, s výraznými vyzrálými taniny a delší perzistencí.

Crozes Hermitage, AOC, 2014 (foto 5a)
Stoprocentní Syrah ze žulového podloží má svou dávku elegance, je ovocný (ostružiny, višně), kořenitý (pepř), s tóny mléčného karamelu a výraznou minerální slaností. Je velmi dobře postavený, šťavnatý, v těle plnější, vyvážený, s citelnými vyzrálými taniny a delší perzistencí. Parádní příklad mladého Crozes-Hermitage s potenciálem zrání.

Gigondas, AOP, 2013 (foto 5b)
A dostáváme se k podstatě Chateau de St. Cosme, apelaci Gigondas. Majoritní podíl Grenache z 80ti letých vinic, 20 % Syrah, 10 % mladého Mourvèdre, zbytek staré keře Cinsault. Elegantní, intenzivní, vyvážené a čisté víno, minerálmě-ovocné (maliny, třešně, švestky, peckovina) s dotekem koření. Je velmi dobře postavené, přes svou mladost srovnané a elegantní, v těle plnější, s citelnými vyzrálými ovocnými taniny a delší perzistencí. Těším se tak za tři roky…

Gigondas, AOC, 2008 (foto 6a)
Stejné víno ve starším vydání je samozřejmě nazrálejší, ve vůni poměrně intenzívní, s tóny sušených bylin, čaje a jemnou kořenitostí, ale stále v ovocném pásmu (jahodový kompot, třešně). Je velmi dobře postavené, komplexní a poměrně plné, nebýt trochu nižší kyselinky, napsal bych harmonické. V těle plnější až plné, s hedvábně hladkými taniny, a delší až dlouhou perzistencí s minerálně-ovocným závěrem.

Gigondas „ValBelle“, AOC, 2006 (foto 6b)
100 % Grenache ve výběru z nejlepších parcel v Gigondas, s větším podílem novějších sudů. Ročník “nic moc”, ve francouzském překladu “klasický”. Víno má ale noblesní, komplexní a intenzívní aroma jahodového kompotu, minerální slanosti, čaje, mintu, anýzu a lékořice, s dotekem kůže a citrusovou linkou na pozadí. Chuť navazuje. Má pevnou a přesnou strukturu, hedvábné, stále citelné taniny, poměrně plné tělo, elegantní projev a dlouhou perzistenci. Povedený kousek. Jen je škoda, že to byla podle Joëlliných slov jedna z posledních lahví.

Côte-Rotie, AOC, 2011 (foto 7)
Stejně jako u Condrieu, i v Côte-Rotie hrozny nakupují, což není vzhledem k (mikro)rozloze těchto apelací snadný úkol. Víno je v každém případě úchvatné. Pochází ze 100 % Syrahu z původních klonů ze 17. století. Vůni dominuje ovocnost višní, ostružin a citrusů, citelná kouřovost a kořenitost. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je úžasně šťavnaté, komplexní, v těle plnější, má hladké citelné ovocné taniny, dlouhou perzistenci a potenciál zrání.

Závěr

Charizmatická vinařka a krásná čistá vína. To je skoro vražedná kombinace. :-) Ale vážně… Červený i bílý “Jamesův basket” jsou za cenu těsně nad dvě stovky (výjimečně) snadnou volbou. Cotes du Rhone a Crozes-Hermitage skvělými a typickými zástupci apelací s cenou férovou a odpovídající. Condrieu a Côte-Rotie dávají vše, co mají, a hlavně druhé mě baví hodně. Přesto bych za ty peníze sáhl jinam.

Osobně mě nejvíce bavila vína z apelace Gigondas. Ale to je stará (a ohraná) píseň, že nejlepší vína vinařství pocházejí z oblasti, kde má sídlo. Protože tam drží palec na tepu doby neboli mají ke stylu apelace prostě nejblíž.

Autor článku: PLI