12. října 2015

Velká bílá vína z Bordeaux

Velká bílá z Bordeaux jsou tak trochu (dost) ve stínu těch červených. Milovníci vína se v přístupu k nim dělí na dva tábory. Jedni je milují, a nedají na ně dopustit i přes jejich vysokou cenu, druhé nechávají chladnými přesto, že si na nich občas rádi pochutnají. Přiznávám, že patřím spíše do druhé skupiny. I tak je můj vztah třeba k bílému Pape Clement hodně vřelý…

Château Pape Clement je v bílém provedení možná ještě zajímavější než v červeném. Na této degustaci bohužel chyběl. V daném čase jsme měli nabídku pouze na ročník 2012, což by bylo degustačně podobně zbytečné, jako jít si hledat nevěstu do školky.

Bílá vína se v Bordeaux dělají většinou jako kupáž odrůd Sauvignon blanc a Semillon, v menším zastoupení se mohou objevit také Muscadelle nebo Sauvignon Gris. I mezi známými Châteaux na trhu lze ale najít také vína jednoodrůdová (většinou Sauvignon blanc), u „kvalitativně níže postavených“ vinařství je jednoodrůdovost častější, stejně jako zastoupení dalších "ne-Bordeaux" odrůd (např. Chardonnay).

Hodně do popředí se díky své kvalitě a také ceně derou suchá vína z oblastí Sauternes a Barsac, které z důvodu aktuálně nižší poptávky po sladkých vínech vyrábí stále více vinařství. I takové víno jsme na degustaci ochutnali. Ve svých deseti letech je hodně překvapivé, v jak úžasné bylo kondici.

Château La Louvière, AOC blanc, 2000 (Pessac-Léognan): Středně plné, ovocné (žluté a tropické plody, džus z pomela), s citelnou mineralitou a dotekem sudu. Dobře postavené, hodně šťavnaté, v těle střední, srovnané, s delší perzistencí a grepově-hořčinkovým závěrem. Moc hezké víno, zábavné, ve skleničce postupně ještě více komplexní. (foto 1 a)

Château Cos d’Estournel, AOC blanc, 2010 (Saint Estèphe): Od vůně plnější, elegantní a koncentrované víno, s tóny akátových květů, ovocností bílých broskví, ananasu a citrusů, citelnou mineralitou a jemným štychem sudu. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, přirozené a harmonické (byť zatím hodně mladé), s dlouhou perzistencí a potenciálem zrání. Skvělé. Pil jsem toto víno poprvé a doslova mě uchvátilo. Subjektivně nejlepší víno na této degustaci. (foto 1 b)

Domaine de Chevalier, Grand Cru Classé blanc, 2008 (Pessac-Léognan): Šťavnaté, srovnané, ve vůni plné a intenzívní, ovocné (meruňky), mléčný karamel, výrazný sud a dotek mintu. Má pevnou a přesnou strukturu, v těle je plnější, až na lehce vyšší alkohol srovnané, má delší perzistenci s ovocné-peckovinovým závěrem. Hezké, velmi dobře udělané víno, které má ale na můj vkus příliš sudu a tolik mě neoslovuje. Pro ty, kdo naopak mají rádi výraznější sud, bude skvělé. (foto 2 a)

Château Giraud, G de Giraud, AOC, 2005 (Sauternes): Od vůně šťavnaté a poměrně plné, ovocně nazrálé (meruňky, mango, grepová linka), s jemnou mineralitou a tóny mintu. Velmi dobře postavené, vyvážené a zábavné, s delší perzistencí. V Česku poměrně známé víno, s vynikajícím poměrem kvality a ceny. Myslel jsem, že bude už trochu na ústupu, ale v tomto skvělém ročníku se mé obavy nenaplnily. Paráda. Druhé největší překvapení degustace. (foto 2 b)

Château Smith Haut Lafitte, Grand Cru Classé blanc, 2005 (Pessac-Léognan): Plné, šťavnaté, intenzívní a podmanivé víno, minerálně-ovocné (žluté a tropické plody: meruňky, mango), mléčný karamel, výrazný sud, postupně čajové tóny. Má pevnou a přesnou strukturu, je harmonické, s dlouhou perzistencí s ovocně-peckovinovou dochutí. Ještě plnější a lépe strukturované než Chevalier, ale platí pro něj totéž: na můj vkus je toho sudu příliš. (foto 3 a)

Château Margaux, Pavillon blanc, AOC blanc, 2003 (Margaux): Ve vůni šťavnaté, elegantní a srovnané, primárně ovocné (ananas, hrušky), s výraznou mineralitou, vanilkou a dotekem sudu. Je velmi dobře postavené, šťavnaté a vyvážené, v těle středně plné, s poměrně striktním projevem a delší perzistencí. Nevím, jestli se na něm tolik projevil horký ročník 2003, ale tento 100 % Sauvignon blanc je v chuti výrazně „řidší“ než ve vůni. Stylově mě baví, ale za ty peníze lze pořídit mnohem více muziky. (foto 3 b)

Château Latour-Martillac, Grand Cru Classé blanc, 1996 (Pessac-Léognan): Ve vůni plné, šťavnaté, nazrálé a komplexní, ovocné (mango, meruňky, kandované pomerančová kůra, fisalis, grepy), s tóny mléčného karamelu a vaniky. Chuť navazuje, přidávají se čajové tóny. Víno je velmi dobře postavené, harmonické, v těle plnější, s delší až dlouhou perzistencí. Svůj vrchol má již za sebou, přesto stále baví. (foto 4 a)

Château Talbot, Caillou blanc, AOC blanc, 1985 (Saint Julien): Od vůně svěží, minerálně-ovocné (ananas, žluté a další tropické plody, i sušené), s tóny medu, slaměnek a dotekem sudu. V chuti se přidávají citrusy. Víno je velmi dobře postavené, hodně šťavnaté, v těle mírně plnější, srovnané, v projevu přímější, má delší až dlouhou perzistenci s citrusovou dochutí. Největší překvapení degustace! Neskutečná kondice, krásně vyvážené, komplexní víno, které ještě nějaký čas vydrží. Baví mě moc. (foto 4 b)

Závěr

Úžasná degustace a možnost ochutnat nazrálejší bílá vína z Bordeaux. Největší koncentrace špičkových bílých je v Pessac-Léognanu (a obecně Graves), čemuž částečně odpovídá i zastoupení zde. Samozřejmě zamrzí absence Haut-Brion, La Mission Haut Brion nebo Pape Clement blanc, ale finančně je to na samostatnou kapitolu.

Obrovským překvapením jsou bílá z Haut-Medoc (zde Saint Estèphe, Margaux a Saint Julien) a hlavně ta z regionů sladkých vín (Sauternes, Barsac). Myslím, že právě u nich se můžeme v brzké době dočkat hodně pozitivních hodnocení, jež společně s jejich poměrem kvality a ceny mohou mít tendenci "zachránit" vinařství, produkující v těchto apelacích sladká (botrytická) vína, a pomoci jim přečkat aktuálně nižší zájem o jejich sladké skvosty.

Autor článku: PLI