11. května 2015

RareWine: Archivní vína z Rioja a Ribera del Duero

Ochutnání starých nazrálých vín ze španělských regionů Rioja a Ribera del Duero není obecně zas tak velký problém, protože potenciál jejich zrání je parádní a možnost sehnat je třeba na vinařských aukcích není nijak výjimečná. Přesto bývá veřejná degustace na toto téma dost ojedinělá. I u RareWine se vlastně konala poprvé. A hned se skvělým ročníkem 1947…

V současnosti panuje trend pít vína mladá, což je celkem pochopitelné, protože pro vinařství i obchodníky je obecně nejlepším vínem to prodané. Ne každý má ale možnost (a vůli) vína archivovat a počkat si na jejich vrcholné představení.

Cesta za pochopením jedinečnosti archívních vín ale nemá zkratky. Je potřeba ji projít a seznámit se se všemi jejími zákoutími dříve, než dokážeme ocenit skutečnou krásu všech prožitků, které dokážou nabídnout.

Regoin Rioja (DOCa) je slavný již od poloviny 19. století. Dělí se na tři oblasti: Alta a Alavesa jsou primárně domovem odrůdy Tempranillo, které svědčí místní jílovito-vápencové půdy; oblast Baja je osázená spíše odrůdami Garnacha, Graziano a Mazuelo. Rioja je ale známá také odrůdami bílými (cca 10 % celkové produkce), k nimž náleží hlavně Malvasia a Viura (jež jsme ochutnali i na této degustaci), v menší míře pak Sauvignon blanc a Chardonnay.

Ribera del Duero (DO) se stala známější cca o století později. Její rozvoj „nastartoval“ Alejandro Fernandez z vinařství Pesquera. V oblasti se pěstují hlavně modré hrozny odrůd Tinto Fino (neboli Tempranillo), Cabernet sauvignon, Merlot, Malbec a Garnacha (pro výrobu rosé). Z bílých je to odrůda Albillo, která ale nespadá pod DO.

Na degustaci RareWine jsme ochutnali úžasná vína ve vynikající kondici:

R. Lopez de Heredia, Viña Tondonia Reserva, DOC, 1999, Rioja (90 % Viura a 10 % Malvasia) patří mezi nejslavnější bílá archívní vína světa; na sudu strávilo 6 let. Je od vůně velmi plné, intenzivní a šťavnaté, minerálně-ovocné (žluté a tropické plody), s tóny medu, sušených bylin a mintu, a lehce oxidativním charakterem. Má pevnou a přesnou strukturu, je hodně šťavnaté, bohaté a elegantní, s obrovským potenciálem zrání a velmi dlouhou perzistencí. Je stále mladé a vyžaduje delší čas na přípravu. Úžasné víno, které jsem okamžitě zapsal na seznam nákupů. Zatím budou stačit dvě lahve. Pětadvacetiletá a třicetiletá.

Pesquera, Janus Gran Reserva, DO, 1995, Ribera del Duero (100% Tempranillo) je výjimečným vínem (v roce 1992 jej Robert Parker nazval Petrusem Španělska) a vyrábí se pouze v těch nejlepších ročnících. Strávilo 24 měsíců na americkém sudu, v současnosti se používají i sudy francouzské. Ve vůni je plnější, šťavnaté a středně intenzívní, minerálně-ovocné (červený a černý rybíz) s tóny bylinných extraktů, ledového citrónového čaje, mintu, s výrazným sudem. Má pevnou a přesnou strukturu, je hodně šťavnaté (s vyšší kyselinkou), v těle plnější, s výraznými vyzrálými taniny, obrovským potenciálem zrání a dlouhou perzistencí. Aktuálně je velmi mladé na užívání si a hlavně kvůli vyšší kyselince působí nesrovnaně. Je to ale parádní víno, které potřebuje čas na zrání. A za deset patnáct let… No, možná je lepší jej koupit třicetileté hned. :-)

Valtravieso, Gran Reserva, DO, 1994, Ribera del Duero (Cabernet sauvignon, Merlot, Tempranillo) je dalším vínem ze skvělého ročníku, strávilo 36 měsíců na francouzských sudech. Je šťavnaté, hladké, srovnané a doslova podmanivé, minerálně-ovocné (třešně, višně, maliny, ostružiny), s náznakem mléčného karamelu, bylin, tmavé čokolády a tabáku. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, v těle plné a dokonale harmonické, má výrazné vyzrálé ovocné taniny, potenciál dalšího zrání a dlouhou perzistenci. Nejpřístupnější víno na degustaci.

Pesquera, Crianza, DO, 1989, Ribera del Duero (100% Tempranillo) strávila na americkém sudu 18 měsíců. Je nazrálá, šťavnatá, elegantní, srovnaná a vyvážená, minerálně-ovocná (směs červených a tmavých kompotovaných plodů, citrusová linka), s dotekem vanilky, tóny čaje a koření. Víno je velmi dobře postavené, šťavnaté, v těle střední až plnější, až na lehce vyšší alkohol srovnané, má výrazné vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Úžasný zážitek. Ještě určitě vydrží, ale lepší už nebude.

Bodegas Muga, Crianza, 1976, Rioja (70 % Tempranillo, 20 % Garnacha, 10 % Graziano a Mazuelo), 9 měsíců v americkém sudu. Od vůně intenzívní, hladké, středně plné a srovnané víno, minerálně-ovocné (třešňový kompot), s tóny kávoviny, koření a citrónového čaje. Je velmi dobře postavené, šťavnaté a vyvážené, v těle střední, s citelnými hladkými ovocnými taniny a delší perzistencí. Je již za vrcholem, ale stále moc pěkné.

R. Lopez de Heredia, Viña Tondonia, 1947, Rioja (100 % Tempranillo) je šťavnaté, plnější, srovnané a poměrně intenzívní, nazrálé ovocné víno (směs červených plodů, citrusová linka), s jemnou mineralitou, tóny čaje, sudu a mintu. Je velmi dobře postavené, hodně šťavnaté, s citelnými vyzrálými taniny, středním tělem a delší až dlouhou perzistencí. Víno je již za vrcholem, s trochu vystupující kyselinkou, ale stále zábavně pitelné a určitě poučné.

Bodegas Muga, Prado Enea Gran Reserva, DOC, 1991, Rioja (100 % Tempranillo) původně v jízdním řádu ochutnávky nebylo, ale stěžujte si... Šťavnaté, elegantní, srovnané a komplexně nazrálé, minerálně-ovocné (marmeláda ze směsi červených a tmavých plodů), bylinné extrakty, černý čaj, dotek mintu, sud. Má pevnou a přesnou strukturu, je plné a harmonické, s citelnými vyzrálými ovocnými taniny a dlouhou perzistencí. Víno na vrcholu a parádní závěr degustace.

Závěr

S vyzráváním (velkých) španělských vín odrůdy Tempranillo a vlastně i Viura mám velmi dobré zkušenosti, což jsem si potvrdil i na této degustaci. Vína jsou většinou pod citelným vlivem sudu, ale delší zrání je skvělým způsobem „integruje“ a vytvoří z nich skvosty, které mnohdy naslepo pošlete do Burgundska.

Z této degustace mě nejvíce zasáhlo jediné bílé víno. Spousta lidí nepřišla oxidativnímu charakteru vín na chuť, mně to ale připadá přitažlivé a určitě to dává nový rozměr v gastronomických spojeních, jako třeba se spaghetti aglio olio e peperoncino.

A ročník 1947? Hodně nadprůměrný ve velké části Evropy. Vyzkoušeli jsme, že i „základním“ vínům (těch správných odrůd s archivačním potenciálem) dá sílu na padesát nebo šedesát let.

Autor článku: PLI