23. března 2015

Tignanello v proměnách času

Tignanello bylo prvním vínem z odrůdy Sangiovese, které zrálo v barikových sudech, prvním červeným vínem scelovaným s netradičními italskými odrůdami (např. Cabernet Sauvignon), a jedním z prvních vín z Chianti, u nichž se na výrobu nepoužívaly bílé odrůdy. Obecně nepatří mezi vína, která vyžadují dlouho zrát. Přesto bylo zábavné vyzkoušet, jak se v čase vyvíjí.

Za vznikem Tignanello stojí Marchesi Antinori, jedna z největších italských vinařských společností, jejíž historie sahá až do 14. století, a která hlavně díky své otevřenosti k inovativním změnám hrála výraznou roli u vzniku supertoskánských vín v 70. letech minulého století.

Skupina vinařů se tehdy „postavila“ apelačnímu zákonu, který byl z jejich pohledu příliš omezující a bránící prospěšným změnám, a začala připravovat vína z (pro Itálii) netradičních odrůd a vinifikovat je v barikových sudech. Tignanello sice nebylo prvním „Supertoskáncem“, ale jako cuvée s výrazným podílem Sangiovese (cca 80 %) se stalo hlavním nositelem změn ve vinařských pravidlech oblasti a také postojů k nim. Víno, pro něž kdysi nebyla kategorie a spadalo pod „stolní vína“, dostalo záhy označení IGT (Indicazione geografica tipica), určené kvalitním vínům, která nenaplňují apelační pravidla kategorií DOC a DOCG.

Dnes je Tignanello pěstováno na cca 57 hektarech a podle ročníku je mícháno z 80 až 85 % Sangiovese, 10 až 15 % Cabernetu Sauvignon a 5 % Cabernetu Franc. Po dobu 12ti až 14ti měsíců zraje ve francouzských barikových a také maďarských sudech různého stáří, dalších 12 měsíců před uvedením na trh pak v lahvi. Vyrábí se pouze v příznivých ročnících, proto lahve z let 1972, 1973,1974, 1976, 1984, 1992 a 2002 na trhu nenajdeme.

Jak už jsem zmínil, Tignanello je připravováno tak, aby bylo přístupné relativně mladé. Proto mě zajímalo, kdy přibližně přichází do své optimální vyzrálosti a kondice…

Tignanello, IGT, 2010
Od vůně mladé a srovnané, minerálně-ovocné (červené plody: třešně, maliny, brusinky) s tóny ušlechtilého dřeva, sušených bylin a mintu. Víno je šťavnaté, jemně nasládlé a v těle plnější, má pevnou a přesnou strukturu, citelné vyzrálé taniny, delší až dlouhou perzistenci a potenciál k dalšímu zrání. Elegantní, vyvážené, ale stále hodně mladé víno, na které je potřeba si počkat.

Tignanello, IGT, 2009
Plné, výrazné a zpočátku ne úplně srované víno, minerálně-ovocné (směs lesních plodů, moruše, černý rybíz až do marmelády, citrusová linka), výborně dávkovaný sud. Víno má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, až na vyšší alkohol se postupně srovnává, má výrazné vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Nabušené mladé víno, zpočátku hůře přístupné. Postupně se otevírá a je každým douškem lepší. Má potenciál dalšího zrání; otevírat jej teď, je hřích.

Tignanello, IGT, 2008
Od vůně plné, hladké a dokonale vyvážené, elegantní, minerálně-ovocné (tmavé plody: ostružiny, černý rybíz, višně) s tóny bylin, koření a sudu. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, v těle plnější až plné, harmonické, s citelnými vyzrálými ovocnými taniny a dlouhou perzistencí. Víno je v perfektní kondici, a přestože má před sebou spoustu let, bude pro milovníky ovocných fází vín obrovským lákadlem a potěšením již teď.

Tignanello, IGT, 2006
Vůně je zpočátku animální, objevují se tóny vlhkého listí a nazrálosti. Postupně se srovnává a jde do ovocna (brusinky, borůvky, ostružinová marmeláda, kandovaná citrónová kůra) s mineralitou, bylinkami a sudem na pozadí. Víno je velmi dobře strukturované, šťavnaté a srovnané, v těle plnější až plné, má citelné ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Velmi hezké víno, které vyžaduje delší přípravu. Stále má potenciál zrání a vyplatí se na něj rok dva počkat, než ještě více zhomogenizuje.

Tignanello, IGT, 2004
Víno je od vůně noblesní, dokonale vyvážené a spojité, minerálně-ovocné (ostružiny, višně, peckovina) s náznakem bylin a tóny ušlechtilého dřeva. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté, v těle plné, má hladké vyzrálé ovocné taniny a dlouhou perzistenci. Víno, které člověka uhrane. Ta elegance a dokonalá harmonie vás úplně vtáhnou. Máte-li rádi vína v ovocnějších stádiích, toto je jeho vrchol. Moc by mě zajímalo tak za 5 až 10 let. Za mě je vítězem degustace.

Tignanello, IGT, 1989
Od vůně nazrálé, srovnané, minerálně-ovocné (marmeláda z červeného rybízu, brusinky, nastrouhaná citrónová kůra) s tóny spadaného listí, čaje, bylinek a dotekem sudu. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté a srovnané, v těle plnější, s hladkými vyzrálými taniny a dlouhou perzistencí. Úžasně harmonické víno na vrcholu sil. Baví mě moc.

Tignanello, IGT, 1986
Hodně nazrálé víno, ve vůni až do tlejícího listí a hlíny, s podtextem ovoce (červená jablka), a tóny připálené chlebové kůrky, čaje, bylinek a sudu. Je velmi dobře postavené, šťavnaté a stále celkem srovnané, v těle střední, s jemnými hladkými taniny a delší perzistencí. Víno je, byť za vrcholem, stále dobře pitelné, ale spíše jako studijní materiál pro vinné nadšence než zábavný průvodce večerem.

Tignanello, IGT, 1985
Víno je od vůně elegantní, spojité a vyvážené, minerálně-ovocné (kompotová až marmeládová směs červených plodů, nastrouhaná citrónová kůra) s tóny čaje, bylin a nevyloupaných arašídů. Má pevnou a přesnou strukturu, je šťavnaté a harmonické, v těle střední až plnější, má hladké vyzrálé ovocné taniny a delší až dlouhou perzistenci. Parádní exemplář vína na vrcholu, které bych si s chutí užíval celý večer.

Závěr

Skvělá degustace. A hodně poučná. V prvním kole jsem si po ochutnání ročníku 2004 myslel, že je ideální pít Tignanello mezi desátým a patnáctým rokem od sklizně. Jenže 1989 a hlavně 1985 můj názor docela poopravily…

Potenciál je primárně závislý na kvalitě ročníku. To sice není nic objevného ani překvapivého, ale zajímavé pro mě je, jak velký rozdíl to je. Ve skvělých ročnících jako 2004, 1989 nebo 1985 bude při dobrém skladování víno špičkové i po třiceti letech, užívat si je ale můžeme při správné přípravě už po deseti letech. Naopak Tignanello v průměrných ročnících bude přístupné již po cca 7 letech a zábavné tak do 15 let věku.

A ještě jedna věc. Chtít si pochutnat na Tignanelu mladším pěti či šesti let je opravdu zbytečné otevírání lahve.

Autor článku: PLI