Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
9. února 2015
„Jaký je vlastně Le Salon des Vins de Loire?“, vrtalo mi hlavou. Produkce vín na Loiře je totiž nebývale širokoúhlá. Bílá, růžová, červená, tichá, šumivá, sladká; odrůd nebývale. Navíc není tento region tolik profláklý jako třeba Bordeaux nebo Burgundsko. A tak jsem se vypravil na svůj první loirský „mejdan“, jehož historie začíná v roce 1987 a letos proběhl již 29tý ročník.
První věc, které si člověk všimne, je, že na veletrhu je výrazně vyšší podíl Francouzů než na jiných francouzských vinařských akcích. Angličtina zazní sporadicky, Rusy jsem slyšel jednou, Němci překvapivě taky nikde. Ani běžně početné skupinky Čechů se nekonaly. Buď je to daleko (do Angers přes 1300 km) nebo není o místní vína takový zájem. Což by byla škoda. Protože se tu dají najít opravdové skvosty.
Svá vína tu představilo více než 400 vystavovatelů ze všech loirských regionů od Nantes (Muscadet) přes Anjou, Savenniéres, Coteaux du Layon, Saumur, Chinon, Bourgeil, Vouvray, Touraine až po centrální Loiru s Pouilly-Fuissé, Sancerre a Menetou Salon. A jelikož není v lidských silách projít za dva a kousek dne všechno, soustředil jsem se na Sauvignon Blanc a Chenin Blanc. Zkusil jsem i pár Cabernetů Franc a dotkl se bublin.
Paleta různých přístupů a stylů Sauvignonu Blanc je nepřeberná. Od základních ovocných z Touraine, postavených na jablcích a angreštu, až po ty z minerálnějších poloh jdoucích do citrusů. Lépe strukturované pocházejí z Menetou-Salon, opět v různých ovocných profilech, ta nej pak z Pouilly-Fumé a Sancerre. Pouilly má většinou tvrdší průběh doprovázený kouřovým nádechem nebo křísnutím, daný silexovým podložím. Sancerre je také hodně minerální, ale trochu plnější a komplexnější, řekl bych s lépe vyváženou ovocnou složkou. Ta nejlepší vína ze Sancerre pak pocházela, stejně jako v Pouilly, ze silexových půd.
Nejvíce mě zaujala vína od vinařství Vincent & Francois Cartier (Touraine); Joel Delaunay (Touraine); Chateau Favray (Pouilly-Fumé, hlavně 2014); Alain, Anthony & Nicolas Girard (Sancerre); Domaine Vacheron (Sancerre, hlavně úžasný „Les Romains“ 2013); Domaine Masson-Blondelet (Pouilly-Fumé, speciálně pak „d’Or et Diamant“ 2013: viz foto 3), Domaine Pelle (Menetou-Salon), Pierre Prieur et Fils (Sancerre, skvělý byl „les Silex“ 2013) a Michel Redde (Pouilly-Fumé).
Ještě zajímavější je situace u Cheninu Blanc. Suchá tichá (včetně Savennières AOC i Savennières La Roche Aux-Moines), sladká (včetně Coteaux du Layon Chaume 1er Cru a Quarts de Chaume Grand Cru), šumivá (Crémanty sice nejsou 100 % Chenin, ale v bílých tvoří většinu).
Nejvíc mě zaujala vinařství Domaine FL s parádními Anjou, Savennières AOC a Savennières Roche Aux Moines. Ze sladkých vín mě dostalo jejich Coteaux du Layon Chaume 1er Cru a boží Quarts de Chaume Grand Cru, pro něž pěstují hrozny na méně než jednom hektaru a vyrábějí ročně pouze 400 magnumek. Zařazení apelace Coteaux du Layon Chaume jako 1er Cru a Quarts de Chaume jako Grand Cru je oficiální od roku 2011.
Dále mě bavilo vinařství Moulin Touchas, které představilo jediné víno (z Coteau du Layon), zato ve více ročnících: 2005, 1991, 1986 a 1979 (viz foto 4). Nádherný příklad, jak je každý ročník jiný a tím nemyslím jen nazrálost, ale taky plnost, ovocnost a kořenitost. Báječná zkušenost.
Daším oblíbencem se mi stalo Chateau de Varennes s úžasným portfoliem vín z Anjou, s pro mě nejzajímavějším a nejminerálnějším Savenniére AOC (promiň Nicolasi), které jsem kdy chutnal. A taky Coteau du Layon Chaume 1er Cru 2003 a Quarts de Chaume Grand Cru 2010. Jsem si jist, že jsme se neviděli naposledy.
Zapomenout nemůžu ještě na jedno víno. Coteaux du Layon Chaume 1er Cru 2011 od Chateau Soucherie. Sice to možná vypadá, že jsem ulítl na sladkých, ale tohle je prostě nadpozemské. A mých 95 bodů mluví dost hlasitě.
Z bublin se mi líbila dvě vína od Louis de Grenelle. Crémant de Loire „Cuvée Platine“ Brut, NV (80 % Chenin Blanc, 15 % Chardonnay a 5 % Cabernet Franc) a „Grande Cuvée“ Brut NV (80 % Chenin Blanc, 20 % Chardonnay, dozáž 11 g/l). První mi sedí více, je přímější a minerálnější, druhé zase plnější, nasládlejší a feminnější. A dostala mě jeho ambaláž (viz foto 5)
Aby to nebylo jen o bílých, narazil jsem i na hodně zajímavá rosé nebo červené Cabernety Franc a Malbecy (Côt). A bohužel taky na Sauvignony Blanc, které chutnaly jako kyselá voda, nebo totálně šílené červené demi-sec bubliny z Cabernetu Franc, jejichž smysl mi stále nedocvakl. Ale o nich zase jindy…
Na Salonu bylo možno se zúčastnit také řízených degustací a workshopů, ale vzhledem k mé ubohé francouzštině jsem dorazil na jediný workshop. Týkal se Savennières a nejzajímavější byla samozřejmě část degustační, kde mě jazyková bariéra nelimitovala.
Co určitě stojí za zmínku, byly nabídky stravování. V halách byly k dispozici tři restaurace a bageterie. Oběd, který stál 16,80 Eurokorun, zahrnoval předkrm s možností výběru ze šesti různých „kanapek“ (viz foto 6): krém z foie gras, hrášku a pistácií, lososa s koprovým krémem, krevety a další, studený bufet s mořskými plody a lososem, uzeninami a foie gras. Jako hlavní chod bylo možno volit z kachny a bramborové kaše, lososa a těstovin, rizota z mořských plodů (viz foto 7), jehněčím a ještě něčím. A nakonec zákusky (viz foto 8). Kromě těch na fotce byly k dispozici ještě různé krémy. Prostě pohádka. Přežírací pohádka.
Veletrh s úžasnou atmosférou, dobře organizovaný, žádné tlačenice, milí lidé, zajímavá vína a super kuchyně. A krásné studentské město Angers. Takže jedinou pihou na kráse je ta vzdálenost. Přesto se sem ještě určitě někdy vypravím.
Au Revoir.
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
