29. prosince 2014

Portské pro zahřátí?

Letoší zima-nezima portskému zatím příliš nepřála. Představa hořícího krbu s výhledem na zasněženou krajinu a sklenka hřejivého portského v ruce je (alespoň prozatím) nedostižným snem. Posledních pár dní ale příroda přeci jen vyrukovala s mrazivým počasím, takže příležitost dát si portské, které rozproudí krev v těle o něco rychleji než klasické červené, by tu byla.

Jako Vinho do Porto, či zkráceně Porto, může být označeno výhradně víno pocházející z údolí řeky Douro na severu Portugalska. Obvykle se vyrábí z červených hroznů, ale existují i bílá. Jedná se o fortifikované neboli dolihované víno, které má zvýšený obsah alkoholu i zbytkového cukru. Proces fermentace se zastavuje v okamžiku, kdy ještě cukr není zcela prokvašen, a to přidáním vinné pálenky.

Název Porto získalo víno v druhé polovině sedmnáctého století podle přístavního města Porto, které leží při ústí řeky Douro do Atlantiku. Právě odtud, z oblasti známé jako Alto Douro, totiž bylo nejčastěji exportováno do ostatních evropských zemí. Údolí řeky Douro je třetí nejstarší vymezená a chráněná vinařská oblast na světě. Dříve byl zřízen pouze italský region Chianti (1716) a maďarský Tokaj-Hegyalja (1730), kde však produkce vína nebyla tak přesně regulována jako v Portugalsku.

Vznik portského bývá často mylně připisován britským námořníkům, kteří během dlouhé cesty z Portugalska do Anglie údajně lili do vína brandy, aby se jim nekazilo. Historka je to sice pěkná a poetická, ale nepravdivá. Obyvatelé Británie se však o rozšíření a popularizaci portského vína skutečně zasloužili. Jednalo se ale o obchodníky, kteří využili příležitost, jak nahradit výpadek importu francouzských vín, ke kterému došlo během války mezi Anglií a Francií.

Během války o španělské dědictví, kdy se Portugalsko přidalo na stranu Francie, byla na počátku osmnáctého století podepsána dohoda, která stanovila horní hranici cla uvaleného na portské víno dovážené do Británie. Mělo dosahovat maximálně výše cla, které bylo vyměřováno u vín francouzských, a tudíž bylo cenově přijatelnější. Zároveň také Portugalsku zaručovala možnost vyvážení vín do Anglie bez ohledu na další politický vývoj.

Na portské víno lidé většinou nahlížejí komplexně jako na příjemné polosuché až sladké dezertní víno, které se neprofiluje tak výrazně jako běžná tichá vína. Nejčastěji lidé dokážou rozlišit mezi základním Ruby, které je skladováno v nerezových tancích bez přístupu vzduchu a konzumuje se mladé, a nazrálým Tawny, jež zraje v sudech a pije se starší. Portské se povětšinou vyrábí jako neročníkové víno, i když poslední dobou mají vinaři tendenci vyzdvihovat výjimečné ročníky a uvádět je na lahvích.

Portské si dávám jen výjimečně a při jeho nákupu nepátrám ani po špičkových vinařstvích, ani neberu nejlevnější no-name Ruby, které stojí v regálu. Oslovilo mě Tawny z rodinného vinařství Quinta Santa Eufêmia založeného v roce 1864, kde se portské vyrábí již po čtyři generace. Zakladatelem byl Bernardo Rodrigues de Carvalho. Vinařství se nachází v údolí řeky Douro, jihovýchodně od města Peso da Régua.

Region Douro má velmi svažitý terén a vinice se na první pohled od těch běžných hodně liší. Stupňovité terasy stoupají jako obří schodiště a ruční práce na vinici tu představuje nutnost i přednost. K rozvoji aromat pak přispívá střídání nízkých a vysokých teplot, které je pro Douro typické.

Tawny Quinta Santa Eufêmia má cihlovou barvu s hnědými odlesky. Ve vůni je příjemně kořenité s tóny sušeného ovoce. Vyšší obsah alkoholu, konkrétně 19%, je patrný jak v chuti, tak ve viskozitě. Lahodí jazyku a příjemně hřeje v útrobách.

Přesto musím říct, že by mě hodně mrzelo, kdybych se ocitla ve stejné situaci jako Angličané, kterým bylo během války upřeno víno francouzské…

Autor článku: JDV