Létu sluší růžová

Máte taky pocit, že s příchodem teplého počasí nastal čas sáhnout po láhvi růžového? Rozpálené terasy nás přímo vybízejí ke svlažení rtů ve skleničce příjemně vychlazeného osvěžení. Asi žádné jiné víno nepodléhá sezónním vlivům tolik, jako právě růžové (snad jen s výjimkou Portského, kterému hodně konzumentů dává přednost naopak za dlouhých zimních večerů). Venkovní zahrádky restaurací a kaváren v létě zaplaví rosé a ve skleničkách se třpytí všechny odstíny růžové.

Odolá málokdo. Odzátkovat láhev rosé, jehož příjemně ovocná lehkost člověka povzbudí k dosekání zahrady a prostření stolu k letnímu obědu na terase, představuje perfektní začátek nedělního odpoledne. Ano, rosé je hlavně o náladě, prostředí, jídlu a… o létu. Hloubku a složitost u něj nikdo nehledá ani nečeká. Vždyť přece nastal čas lenošení.

Rosé nemusí být vždy jen růžové. Některé je bledé s oranžovými odlesky, jiné lososové a další téměř nafialovělé. Barva a její intenzita závisí na vinné odrůdě a výrobním postupu. Vinaři používají k výrobě rosé hrozny modrých odrůd a aplikují tři základní postupy: kontakt moštu se slupkou, odpuštění moštu (saignée) a míchání vín.

Nejpoužívanější metodou výroby rosé je krátké macerování slupek v moštu (obvykle jeden až dva dny), v jehož průběhu do moštu přejde dostatečné množství barvy. Následně je víno vyráběno stejným způsobem jako bílé (možná jste si například u rulandského šedého všimli lehce narůžovělého odstínu, který víno získá během lisování z šedorůžové slupky bobulí).

Metoda saignée spočívá v odpuštění části moštu a provádí se v průběhu výroby červeného vína. Mošt je odpuštěn před tím, než je zahájena fermentace na slupkách, vinifikuje se samostatně.

Prosté smíchání bílého a červeného vína se příliš nepoužívá a ve Francii je dokonce zakázáno zákonem. Výjimku tvoří pouze Champagne, ale i tam přední výrobci dávají přednost metodě saignée.

Růžová vína se vyrábějí tichá i šumivá, suchá i polosladká. Kvašení probíhá nejčastěji v nerezových tancích. Rosé je určeno převážně k rychlé spotřebě, k archivaci se svou podstatou příliš nehodí. Charakterizuje ho lehkost a přímočarost.

Pokud by však někdo přece jen chtěl brát růžové víno trochu seriózněji, může zkusit např. rosé z oblasti Bandol od Domaine Tempier, které se vyrábí z hroznů pěstovaných na vybraných parcelách, kde rostou průměrně dvacet let staré keře. Díky nízké úrodě z nich vzniká mimořádně koncentrované výrazné rosé, kterému odrůda Mourvèdre dodává silný charakter, vyváženost a komplexnost.

Plnější, komplexnější a elegantnější růžová vína najdete v Provence, na Rhôně nebo v zemích Nového světa. Jestliže dáváte přednost lehkému svěžímu pití, bude vám možná spíš vyhovovat rosé z Moravy (nebo z některé z oblastí na řece Loiře), které mívá nižší obsah alkoholu a pikantnost kyselinky zjemňuje zbytkový cukr.

Autor článku: JDV