16. června 2014

Šumivé Prušánky

Sobota čtrnáctého června 2014 byla ve vinařské vesničce Nechory u Prušánek nedaleko Hodonína na jižní Moravě zasvěcena sektům a šumivým vínům. Konal se zde jubilejní desátý ročník Mistrovství ČR v sekání sektů. O zájem a přízeň poroty i diváků soutěžili zúčastnění sommelieři jak v samotném odseknutí lahve (sabráži), tak i v servisu sektu.

Sabráž jako efektní způsob otevření lahve šumivého vína spočívá v odseknutí jejího hrdla šavlí. Člověk, který sabráž provádí, jede šavlí po lahvi, ideálně v místě jejího švu, a spíše švihem než silou urazí hrdlo i se zátkou. Důležitým předpokladem je správný tlak v láhvi a optimální teplota.

Nikoho jistě nepřekvapí, že sabráž vznikla ve francouzském kraji Champagne. Datuje se do období po Francouzské revoluci. Husaři, příslušníci Napoleonovy lehké kavalérie, byli tradičně ozbrojeni šavlemi a když projížděli krajem Champagne, používali je k rychlému otevírání lahví lahodného šumivého moku a oslavě vítězného tažení napoleonských vojsk Evropou. Podporoval je i sám Napoleon, který prý prohlásil, že vítěz si šampaňské zaslouží a poražený ho potřebuje.

Oblíbená legenda o vzniku sabráže praví, že madam Clicquotová, která ve svých sedmadvaceti letech ovdověla a zdědila dům v Champagni, hostila na svém vinařství Napoleonovy důstojníky. Ti ráno odjížděli vybaveni lahví šampaňského, které pro potěchu mladé bohaté vdovy odsekli. Vdova Clicquotová rozená Ponsardinová bývá díky změnám, které ve výrobě šampaňského zavedla, označována jako „Grand dame de Champagne“.

Ale vraťme se zpátky na Moravu a k mistrovství. Soutěžící měli za úkol odprezentovat a správně naservírovat hostům láhev sektu a poté provést sabráž klasicky šavlí či jinou sečnou zbraní. Divácky nejatraktivnější částí byla volná disciplína, kdy si účastníci mohli pro sabráž zvolit jakýkoliv nástroj i techniku. Na řadu tak po klasické šavli přišel například sekáček na maso, pila, imbusový klíč, naběračka, talířek, sklenička, voňavka nebo třeba mobilní telefon. Láhev se seká za zády i na hlavě. V soutěži jde samozřejmě o správné provedení, ale také o efekt a zábavu. V letošním klání obhájil loňské prvenství Michal Jandl, druhé místo získala Dagmar Fialová, bronzový byl Filip Nagy ze Slovenska.

Návštěvníci mistrovství měli k dispozici nejen chutné občerstvení, ale především 173 vzorků šumivých vín a širokou nabídku vín tichých ze všech čtyř moravských podoblastí. Velký zájem tradičně budilo francouzské Champagne, které reprezentovalo deset šampaňských domů. V nabídce byly jak klasické kupáže ze Chardonnay, Pinotu Noir a Pinotu Meunier, tak i Blanc de blancs (vyrobené čistě z Chardonnay) a Blanc de Noirs (bílé víno z modrých hroznů).

Hojné zastoupení mělo také italské Prosecco a španělská Cava, nechyběly ani sekty z Rakouska a Německa. Pro Středoevropana bylo jistě zajímavé ochutnat šumivá vína z nového světa, zastoupeného Brazílií, Argentinou, Chile, Austrálií a Novým Zélandem. Česká republika nabídla 81 vzorků sektů. Co do počtu druhů vín vynikl Vinselekt Michlovský, vyrovnaností a kvalitou zaujal Jan Petrák.

Celý den provázelo příjemné počasí, které společně s proudem bublinek, stoupajících ze dna nespočetných lahví, podpořily báječnou náladu všech návštěvníků.

Autor článku: JDV

 


vineval - Potvrzení o věku
x

vineval.cz

Pokračováním potvrzuji,
že jsem starší 18 let.