Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
11. června 2014
Milovníci vína občas vedou slovní debaty o tom, kteráže odrůda je královnou mezi bílými. Většinou zůstanou na konci rozpolceni mezi Chardonnay a Ryzlinkem. Tyto pře mi trochu připomínají žabomyší válku, protože mně každá z těchto odrůd nabízí jiné vjemy. Když ale přijde řeč na univerzálnost a schopnost vyzrávat, opanuje Ryzlink minimálně kategorii sladkých…
Vzpomínám si na příhodu, kterou mi říkal jeden můj přítel. Na degustaci Domaine de la Romanée-Conti v Londýně, kterou navštívil, položil pořádající dvanácti účastníkům jednoduchou otázku: „Jaké bylo až dosud nejlepší víno, které jste měli možnost ochutnat?“. Osm z nich jmenovalo nějaký ryzlink.
Není třeba velkého přemýšlení, aby člověk došel k tomu, že jedinými dvěma kategoriemi, kde by ryzlink neměl šanci uspět, jsou růžová a červená vína, což je na bílou odrůdu celkem slušná bilance. V šumivých i tichých (od suchých po sladká) by zcela určitě vydržel až do finálových kol.
Jak se ryzlink vyvíjí v kategorii tichých vín, jsem měl v poslední době pár možností posoudit osobně. Nedávno jsem psal o ryzlinku od Reichsrat von Buhl, Deidesheimer Herrgotsacker, Spätlese, 1964, minulý týden mi na další bohulibé seanci projektu RareWine s názvem „Rýnský ryzlink ze slavných oblastí“ přistálo ve skleničce dalších osm archetypálních příkladů:
Podtrženo shrnuto: velká jízda. Všechna vína jsou v dobré nebo vynikající kondici. Dürnsteiner Schütt 2000 od Knolla je vyzrálý a kompaktní, ideální na pití v aktuální podobě. V podstatě totéž platí o Cuvée Ste. Catherine od Domaine Weinbach, jen ještě v komplexnějším měřítku.
O několik tříd jinde je Clos Ste. Hune 2001 od Domaine Trimbach, údajně nejvýše hodnocený suchý ryzlink světa. Působí mlaději než školačka prvního stupně ZŠ, přesto elegantně a decentně jako dáma středního věku. Je to typický ryzlink a přesto tak složitý a jiný, že i pro zkušené a vášnivé vínomilce je nesnadné jej pochopit. Pochází ze čtyřicetiletých vinic tísnících se na pouhých 1,3 ha a roste na vápenato-jílovém podloží s vysokým procentem obsahu vápence. Ten je mimo jiné původem obrovského potenciálu pro zrání. Kromě toho dává vínu výjimečný (a tolik odlišný) charakter připomínající v některých ohledech vliv půd v Chablis. Moc bych ho chtěl ochutnat ve stáří dvaceti, třiceti a čtyřiceti let…
Riesling kabinett od Maximin Grünhäuser jsme měli možnost porovnat v průměrném ročníku 1970 (víno je stále v kondici, ale již mírně za vrcholem) a výjimečném ročníku 1971 (totální, nazrálá, komplexní a suchá Mosela, která by mohla sloužit příkladem ve vinařských školách).
Schlossböckelheimer Kupfergrube Auslese 1976 od Gut Hermannsberg má sice barvu Fino Sherry, ale v těle je svěží a pružný jako dobře trénovaná a navíc elegantní třicátnice. Víno je sladší, plné, šťavnaté, komplexní a homogenní, s celou škálou terciálních tónů.
Deidesheimer Hohenmorgen Auslese 1971 od Bassermann-Jordan je rovněž velmi vyzrálý, méně sladký než předešlý, s tóny mandlí, marcipánu a medu na ovocném pozadí kandované kůry citrusových plodů, s citelným aroma i chutí čaje.
Vrcholem večera ve sladkých Auslese byl Wehlener Sonnenuhr Goldkapsel 1993 od J. J. Prüm, stojící na meruňkové marmeládě s kousky tropických plodů včetně citrusů, vysokou mineralitou a absolutní harmonií jednotlivých složek. Takto vypadá víno cvičeného těla a zralého ducha. Těším se, až jej ochutnám v jeho nejlepších letech.
Je báječné zakusit, co nazrálý ryzlink dokáže nabídnout. A přestože sehnat tato vína z aukcí není pro jejich všeobecnou oblibu snadná a už vůbec ne laciná záležitost, použiji malé přirovnání ze světa opery: Zážitek z La Scaly v mých očích vždy přebije cenu vstupenek i útrapy spojené s cestováním.
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
