Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
2. června 2014
Oblast Champagne nemohla s pojmem terroir dlouho najít společnou řeč. Na rozdíl od Burgundska, kde má téměř každá vinice svůj vlastní, je zdejší kraj poměrně jednotný. Charakter vín tu ovlivňuje homogenní podloží, převažující chudé vápenité půdy, kontinentální klima, hustá výsadba vinic a druhová skladba vinných keřů tří odrůd: Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay.
Hlavní důvod, proč se mnozí zdráhali ve spojitosti se Champagne o terroiru hovořit, spočíval v silně zakořeněné tradici scelování vín. Champagne je téměř synonymem pro kupáž. Vždyť asi 85 % šampaňského se vyrábí jako neročníkové. To znamená, že při výrobě je scelováno několik ročníků. Každou zimu sklepmistr nebo vinař usilovně pracuje na tom, aby si jeho víno zachovalo svůj typický projev. Scelování probíhá ve třech rovinách. Míchají se jak vína z jednotlivých odrůd, tak různé vinice a ročníky. Kupáž je pro Champagne typická a zároveň dlouhodobě zaručuje vyrovnanou kvalitu.
Zdejší vinařské domy po celá staletí produkují vína, která si v průběhu let udržují stejný styl. Přesto je mezi víny ve dvaceti přírodních oblastech, na které se Champagne tradičně dělí, jasně patrný rozdíl. Místní již dlouho vědí, že například Pinot noir z Aÿ v údolí Marne se od toho z Les Riceys v Aube podstatně liší. Obdobné je to i s Chardonnay. Vína z Le Mesnil-sur-Oger bývají více strohá než třeba Chardonnay pocházející z vinohradů jižně od Epernay.
V roce 1927 byly v Champagne ustanoveny apelace, které zachycují rozdíly mezi jednotlivými vinařskými obcemi. Nyní se zde nachází 17 Grand Cru a 42 Premier Cru.
Jako první ze zaběhnutého systému vystoupil šampaňský dům Salon. Začátkem dvacátého století se bohatý obchodník Eugène Aimé Salon rozhodl vyrábět šampaňské pouze ve výborných ročnících a výhradně ze Chardonnay rostoucího na Le Mesnil-sur-Oger. Dal na radu svého švagra, místního vinaře, který tvrdil, že Chardonnay z této vinice má výjimečný charakter, který vynikne zejména po delším zrání.
Dalším, kdo dokázal objevit a ocenit terroir jedné vinice, byla rodina Philipponnatových, která zakoupila sluncem zalitý vinohrad Clos des Goisses v Mareuil-sur-Aÿ. Ve třicátých letech začali vyrábět speciální cuvée z Chardonnay a Pinotu Noir, dvou odrůd, které na vinohradu rostly. Rovněž pouze ve výborných ročnících.
Ve větším měřítku začaly být terroiry jednotlivých vinohradů rozlišovány až počátkem osmdesátých let. Svůj podíl na tom měla ikonická vína z Burgundska. Šampaňské domy si vytipovaly nejlepší parcely a vinifikovaly je odděleně. Jinými slovy, na terroir se začal klást důraz i v Champagne.
Posléze se začaly pořádat degustace speciálně sestavené tak, aby podtrhly odlišnosti jednotlivých terroirů. Získaly si tak velkou oblibu nejen ve Francii, ale i v zahraničí, že byly oficiálně zavedeny jako „Grand Jours de Champagne“.
V České republice se tato přehlídka šampaňských domů konává vždy na podzim v Obecním domě. Zájemci se tak mohou přesvědčit, že díly mozaiky zvané Champagne do sebe perfektně zapadají, a zároveň si každý může najít to víno, které s jeho chutěmi rezonuje nejvíce.
Zdroj: Palate Press; Překlad: JDV
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.