Jako člen máte plný přístup ke všem tipům na vína, kompletním popisům přípravy a zvýhodněným cenám.
21. května 2014
Malbec. Původem francouzská odrůda (v regionu Cahors známá pod názvem Côt), ztrácela ve Francii postupně svou popularitu. V roce 1868 ji zemědělský inženýr Michel Pouget poprvé vysadil v Argentině, kde se postupem času stala natolik oblíbenou, že je aktuálně téměř synonymem pro argentinská vína. Jaký je rozdíl v projevu „malbeků“ pěstovaných v těchto oblastech?
V Argentině pocházejí nejlepší vína z této odrůdy z oblasti Mendoza, ale díky neutuchajícímu zájmu konzumentů z celého světa je zde Malbec vysázen prakticky ve všech vinařských regionech. Vinohrady se šplhají do nadmořské výšky až 1500 metrů a zabírají celkovou plochu cca 24.000 ha, což je více než 70 % celkové výsadby této odrůdy na světě. Typický projev vín je ovocný (postavený na tmavých plodech) s výrazným vlivem sudu, v těle plnější, s citelnými, ale hladkými vyzrálými taniny a poměrně svěží kyselinkou.
Ve Francii je Malbec aktuálně vysázen na cca 6.000 ha. V Bordeaux postoupil svou pozici Merlotu, jenž získal plusové body svým ovocnějším, snáze uchopitelným a tanicky přístupnějším profilem. Naopak v Cahors, kde je podloží výrazně méně úrodné a vládnou mu silně vápenité vrstvy půdy, Côt stále dominuje a produkuje vína minerální, bohatá, strukturovaná a v mládí velmi rustikální. Pokud však dostane prostor vyzrávat, stává se ozdobou vinoték a následně i svátečních tabulí.
Z předchozích dvou odstavců je zřejmé, že byť se v obou zemích (nebo regionech) jedná o vína stejné odrůdy, jejich finální profil se liší. Jak je tomu ve skutečnosti jsme zkoušeli ve slepé degustaci, kdy jsme ve čtyřech dvojicích vín porovnávali vždy Malbec z Argentiny a Côt z francouzského Cahors:
Mezi degustovanými víny nebylo žádné, které by nesneslo přísnější měřítka. Všechna jsou velmi kvalitní a potvrzovala svou pověst i původ.
První dvě vína z Argentiny jsou typicky plná a ovocná (ostružiny, borůvky, višně) s citelným vlivem amerického sudu, velmi dobře strukturovaná, s vyšším alkoholem a delší perzistencí. Přestože se jedná o vína relativně mladá (5 resp. 6 let), jsou v podstatě na vrcholu a dalším zráním již nic nezískají. Naopak se u nich projevuje vyšší hořčinka, která již nemusí být pro některé konzumenty příjemná.
Druhá dvě vína od vinařství Weinert se liší použitím francouzských sudů i ovocným profilem (spíše směs červených plodů s tmavými), a mají „evropštější“ projev. Obě jsou spíše středně plná a ani u nich už nevidím prostor pro další zlepšení vlastností při zrání. Je vhodné je vypít nejpozději do dvou let.
Vína z Cahors, tedy z vinařství Chateau Haut-Monplaisir a Chateau du Cedre jsou rustikálnější, věk jim ale naopak přidává na eleganci. Původně drsnější taniny čas nezlomil, ale jen učesal. Vína jsou stále ovocná a oproti argentinským více kořenitá. Jsou harmonická, překvapivě hodně šťavnatá a mají před sebou ještě čas na další vyzrávání.
Na pití v ideální kondici je aktuálně Chateau Haut-Monplaisir, Prestige, 2000, kterému před konzumací stále prospěje tříhodinový pobyt v karafě a které bych osobně vybral jako víno s nejlepším poměrem výkon/cena v degustaci. Vínem, které mě oslovilo subjektivně nejvíce, je Chateau Haut-Monplaisir, Pur Plaisir, 2001. Jeho cena je trochu vyšší, ale je to víno stvořené pro výjimečné nebo slavnostní příležitosti, které umí nadchnout.
To, zda nás více baví novosvětský a moderní styl nebo spíše tradicionalistický projev vína, je čistě subjektivní záležitost. Někdo má rád vína hutná a extraktivní, která ho doslova ohromí, a která může pít relativně brzy. Jiný preferuje eleganci a jistou rafinovanost, a je ochoten si na svá oblíbená vína pár let počkat. Pro obě skupiny však tentokrát mohou být výše zmíněné modely inspirací pro příjemně strávený večer.
Autor článku: PLI
vineval.czPokračováním potvrzuji, že jsem starší 18 let.
